Rozchod pohledem muže a ženy: Nechápu, co se tak najednou stalo, říká on. Táhne se to roky, vysvětluje ona Žili spolu dlouhých osmnáct let a teď je mezi nimi konec. Definitivně. Sbohem řekla ona a byl

Jejímu odchodu vůbec nerozumím, poslední dobou mi přišla úplně v pohodě, myslí si Pavel
„Přišlo to jako rána z čistého nebe. Vrátil jsem se z práce domů a Markéta seděla u stolu s lahví vína. Měl jsem dobrou náladu, ten den se mi dařilo, a tak jsem se s úsměvem zeptal, co slavíme. Zvedla oči od sklenky a zcela vážně mi oznámila, že ode mě odchází. Úplně se mi zatmělo před očima. Řekla to způsobem, že nebylo o čem pochybovat. Natolik ji znám, abych věděl, jak moc je zle.

Prý to mezi námi už roky neklape, nerozumím jí a kašlu na ni. Tak z toho jsem byl jelen! Já že na ni kašlu? Makám, abychom se měli dobře. Nikde nehoním ženský, nedělám dluhy ani neutrácím za blbosti. Jediné, co mám, to jsou kamarádi. Chodíme spolu dvakrát týdně do hospody na šipky. Vím, že jí to nikdy nebylo po chuti. Často měla řeči, že ji doma nechávám samotnou. Ale tak proč si taky nenašla nějakou partu, se kterou by trávila čas?

Děti už máme velké, u těch už dlouhou dobu uvázaná nebyla. A domácnost taky nemusela tak prožívat. Přiznávám, na tu byla sama, což mi nejednou vyčetla. Ale já jí od začátku říkal, že budu raději vydělávat, protože domácí práce mi nic neříkají. Tak věděla, do čeho jde.

V životě by mě ale nenapadlo, že ode mě kvůli tomu odejde! Kdyby se mě někdo ještě před měsícem zeptal, jak nám to doma klape, tak bych mu odpověděl, že jsem spokojený. Dokonce mi poslední dobou připadalo, že se s mou neúčastí na domácích pracech i s mými koníčky už nějak smířila. Přestala mi to předhazovat a vyčítat, tak jsem měl radost. Byla úplně vyklidněná. A teď tohle! Z čista, jasna! Vyčetla mi, že mám jen svoje zájmy, o ni se vůbec nestarám, nikam ji nevezmu. A intimní život je prý katastrofa sama. Jak tohle může říct? Vždyť spolu spíme jednou týdně, což si myslím, že je na náš věk dost nad průměr!

Absolutně nemá snahu dát to zase dohromady. Zajít třeba do nějaké poradny, jak jí nabízím. Ženské si pořád stěžují, jak chlapi nechtějí nic řešit u odborníků, ale přitom je to ona, kdo tam odmítá jít. Podle mě si jen hledá záminky, určitě někoho má.“

Volala jsem o pomoc dlouhé roky, ale marně, vysvětluje Markéta
„Můj přítel není zlý člověk, ale u nás platí, že stokrát nic umořilo vola. Loni k podzimu jsem si definitivně řekla, že s ním už dál nechci žít. Myslí totiž jen sám na sebe. Jeho práce, jeho únava, jeho bolístky, jeho kamarádi, jeho zábava. Když si to tak projdu zpětně, málokdy používal slovo my. Doma mi nikdy s ničím nepomohl. Když jsem byla s dětmi doma, zatímco on chodil do práce, nikdy bych mu to nevyčítala. Jenže už dvanáct let vydělávám podobně jako on. A co myslíte? Pořád nehne doma ani prstem.

Přijde z práce a lehne si na gauč k televizi. Nebo jde do klubu za chlapama na šipky. Kdy naposledy někam vytáhl mě? Když už někam jedeme, jsem to vždycky já, kdo akci iniciuje a zařídí. On se jen přidá. Kytku nebo cokoli pro radost mi přinese jen dvakrát ročně, narozky a svátek, protože by se to mělo. Nikdy se mě nesnaží potěšit jen tak! A v posteli, to je taky případ sám pro sebe. Spíme spolu sice pravidelně, ale opět je to v jeho stylu. Bez jakéhokoli naladění, šup na věc. Tolikrát jsem mu vysvětlovala, že ženská takhle nefunguje. Potřebuje napřed rozehřát. Vždy mi to jen odkýval, ale příště to bylo stejné. Až jsem rezignovala a podvolila se. Odvalí se, usne a já si pak poradím sama. Jo jo, takových dalších věcí by se našlo…

Tolikrát jsme ho prosila, aby to nebo tamto nedělal, změnil. Často jsme se kvůli těmhle drobnostem, jak on říká, pohádali. Až se ve mně něco zlomilo. Po naší loňské dovolené, kdy pro mě neudělal vůbec nic hezkého, jsem si řekla dost. Začal mi být úplně volný a já se zaměřila jen na sebe. Přestala jsem vůči němu mít jakákoli očekávání a romantické představy. Naše životy se tehdy po citové stránce oddělily. Tedy z mé strany. On naopak zářil nadšením. Chválil mě, jaké jsem najednou snesitelná, nedělám scény kvůli prdu, a že se hned mnohem raději vrací domů, do klidu. Já už ale byla doma jen fyzicky.

Před Vánoci jsem si pak takovou hezkou náhodou začala psát s jedním chlápkem na sociálních sítích. Je to kamarád mého bratrance, takže určitě ne neznámý člověk. Musím přiznat, že jsem se do něj zamilovala. Bylo neskutečně osvěžující cítit zase ten zájem z druhé strany. A ne, fakt od Pavla neodcházím kvůli němu. Nikdy jsem s ním nic neměla, známe se jen online. Neuznávám podvádění. Ale teď už osobní schůzku naplánovanou máme, když jsem volná. Neříkám, že nám to vyjde, chci teď být chvíli sama.

Vrátit se domů navzdory přemlouvání nehodlám, rozhodnuto mám sama v sobě už dávno. Na manželskou poradnu měl myslet v době, kdy jsme s ním naše problémy řešila a řešit chtěla. Tahle etapa života pro mě skončila.“

Zdroj: Text byl zpracován na základě příběhu ženy a muže, které redakce zná a kteří jej předali redakci se svolením k uveřejnění. Fotografie je pouze ilustrační a jména osob byla na žádost této konkrétní ženy a muže pozměněna, stejně tak jako jejich jména. Pokud máte příběh, který by se mohl objevit na našich stránkách, napište nám na redakce@zena-in.cz.

ŽENA-in