Šokující čísla z výzkumu: Intimní touha je pro čtvrtinu českých mužů noční můrou

Není pochyb o tom, že sexuální život hraje v našem štěstí a pohodě obrovskou roli. Ale co když se z touhy stane něco, co nás ovládá a bere nám kontrolu nad životem? Téma, o kterém se dlouho mluvilo jen potichu, se konečně dostává na světlo. Všechno souvisí s novým Centrem psychosexuální pomoci, které vzniklo ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze, a otevírá dveře k řešení problému, který trápí statisíce Čechů.

Málokdo by čekal, že nutkavé sexuální chování dokáže zničit osobní i společenský život. Jak ale ukazují data celorepublikového průzkumu CZECHSEX, až 24 % českých mužů se někdy v životě potýkalo s problémy, kdy nedokázali ovládnout svou intenzivní sexuální touhu. „Časté a neodbytné myšlenky na sex, vytrvalé vyhledávání sexuálních podnětů, sex jako úleva od napětí, zároveň však nastupující pocity viny, stud a narušení běžného života," to všechno jsou symptomy, které popisují ti, které nutkavé chování trápí.

Nejde o závislost, ale o ztrátu kontroly
Lidé si kompulzivní sexuální chování často pletou s klasickou závislostí. Odborníci ale upozorňují, že jde o něco jiného. „Kompulzivní sexuální chování je v současnosti chápáno jako porucha regulace sexuálních impulzů, nikoli jako klasická ‚závislost‘,“ uvádí MUDr. Libor Zámečník, primář Sexuologického ústavu 1. LF UK a VFN. Jde o stav, který je od roku 2022 zařazen do Mezinárodní klasifikace nemocí (MKN-11) jako Compulsive Sexual Behaviour Disorder (CSBD).

Důvodem, proč se to netýká jen pornografie nebo časté masturbace, je samotná podstata problému. „Lidé s touto poruchou například nadměrně konzumují pornografii, mají nutkání provádět často masturbaci, využívají sex jako únik od stresu či nemocí, udržují sexuální kontakty s více partnery,“ dodává MUDr. Zámečník.

Důležité je rozlišit, kdy jde o vášeň a kdy už o problém. „Nová definice kompulzivní poruchy sexuálního chování zdůrazňuje, že samotná vysoká sexuální touha či častá sexuální aktivita nejsou nemocí – problémem se stávají tehdy, když člověk ztrácí nad chováním kontrolu, pokračuje navzdory negativním následkům nebo se k němu uchyluje i bez skutečného uspokojení,“ vysvětluje Mgr. Kateřina Klapilová, Ph.D. z NÚDZ. Odborníci se shodují, že není vhodné používat termíny jako "závislost na sexu" a raději mluví o poruše kontroly impulzů. „Cílem je přesněji vymezit, kdy je potřebná odborná pomoc, a předejít nadměrnému patologizování lidské sexuality,“ říká Klapilová.

Proč se to děje právě teď
Odborníci se shodují, že za rostoucím počtem případů stojí řada faktorů. A nejsou to jen ty biologické a psychologické. Do hry vstupuje také dnešní doba. „Došlo k digitalizaci intimity prostřednictvím on-line seznamek, sextingu, virtuálního sexu nebo AI erotických aplikací," uvádí příklady MUDr. Zámečník. I když na jedné straně zažíváme větší otevřenost k tématům sexuality a genderu, s rozvojem sociálních sítí a snadnou dostupností pornografie se setkáváme s novými problémy.

Z výzkumu CZECHSEX vyplynulo, že u 3,1 % osob v Česku je pornografie tak důležitou součástí života, že kvůli ní zanedbávají jiné aktivity a pociťují stres, když ji nemohou sledovat. Mezi mladými také narůstá časné vystavení pornografii, kdy každý pátý respondent ve věku 18–25 let viděl poprvé porno ve 12 letech nebo dříve.

Světové dny a nový start v Praze
Reakcí na tuto situaci je založení Centra psychosexuální pomoci ve Všeobecné fakultní nemocnici, které se otevírá s myšlenkou Světového dne sexuálního zdraví (4. září). Cílem je nabídnout bezpečné, diskrétní a snadno dostupné místo pro všechny, kteří se potýkají s problémy v intimní oblasti, ať už jde o kompulzivní chování, genderovou identitu, nebo krizi ve vztahu.

Centrum je tu i pro partnery a blízké. Lidé mohou anonymně kontaktovat odborníky prostřednictvím e-mailové adresy SexPomoc@vfn.cz. Mgr. Kateřina Klapilová, Ph.D. z Národního ústavu duševního zdraví, vysvětluje, že cílem je „přesněji vymezit, kdy je potřebná odborná pomoc, a předejít nadměrnému patologizování lidské sexuality."

A že léčba funguje, dokládá psycholog Mgr. Filip Šinkner, který vedl první terapeutickou skupinu s klienty s CSBD. „Čtyři z pěti klientů dokončili celý skupinový program a u všech z nich došlo k pozitivnímu posunu v porozumění vlastní sexualitě, přijetí vlastní sexuality, zvládání sexuálních impulzů a spokojenosti se schopností sexuální impulzy zvládat," říká.


Zdroj: MUDr. Libor Zámečník, primář Sexuologického ústavu 1. LF UK a VFN, Mgr. Kateřina Klapilová, Ph.D. z Národního ústavu duševního zdraví, psycholog Mgr. Filip Šinkner ze Sexuologického ústavu 1. LF UK a VFN

Žena-in