Úzká bude brána do blížícího se království nebeského na Zemi

K Zemi se přibližuje zeď Světla, která přináší tlak na veškerý život. U lidí tento sílící tlak zúží prostor jejich dosavadní svobodné vůle a přinese požadavek přizpůsobení se Vůli, která je nesrovnatelně silnější.

Po tisíciletí trpěné volnosti si mnozí zvykli na to, že svobodná vůle jim umožňuje bezbřehou libovůli, skrze kterou mohou dělat cokoliv, co uznají za vhodné. Zužování hranic tohoto svobodného prostoru u nich vyvolá velké překvapení.

A jak to bude dále pokračovat, z překvapení se stane zděšení a ze zděšení hrůza, protože většina lidstva není ani trochu připravena na to, aby do jejich života vstoupilo něco Vyšší, co je zbaví nároků na předchozí způsob života.

Tlak Světla však tentokrát neustoupí ani o kousek a nakonec rozdrtí v člověku i kolem něj všechno, co se mu nepoddá.

Rozdrtí to, co se postaví ve své zlosti proti, ale také to, co se po první trpké zkušenosti bude snažit všemožně kličkovat.

Jen to, co se změní a co si osvojí nový přístup k životu, jen to bude moci obstát, na základě čehož tlak zdi Světla nebude pociťován jako nepříjemný, nýbrž jako občerstvující a posilující přílivem velkých pomocí.

Velmi úzká je brána, ke které bude vše směrováno, aby se to, co chce zůstat na Zemi, muselo sklonit a umenšit, bude-li chtít touto branou přejít do nové doby.

Ve skutečnosti to ale není tak těžké, protože to nejdůležitější je skryto v každém tvorovi, a to v jeho základní čisté zářivosti.

V člověku je to čisté záření jeho duchovní jiskry uvnitř.

To, co je od nás Vůlí Stvořitele v současnosti vyžadováno, je odložení všech křečovitostí, vybudovaných domýšlivostí rozumu. A zároveň je to návrat k přirozenosti dětské duchovní důvěry ve vedení Páně.

Dětská důvěra v dobro, zbavená všech rozumových myšlenek, jak má svět vypadat, je základem, ze kterého může v člověku vyrůst pravá pokora před Vůlí Stvořitele.

Je to návrat k původní jednoduchosti bytí, ve kterém se člověk s čistou důvěrou opírá o zákonitosti Stvořitele a jejich moudré vedení ve všem.

A přestože je to jednoduché, u většiny lidstva jde o nesmírně těžký obrat. Je to nejtěžší, co čeká téměř každého člověka, protože tento prostý stav je díky zesílené rozumovosti již nepoznatelný. A navíc se do toho vždy mísí určitý nečistý sklon, prostřednictvím nejrůznějších lidských slabostí.

DĚTSKY ČISTÁ DŮVĚRA V DOBRO, PŘICHÁZEJÍCÍ OD BOHA, KTERÉMU JÁSAVĚ VYCHÁZÍ VSTŘÍC NAŠE VLASTNÍ PEVNÉ CHTĚNÍ K DOBRÉMU A ČISTÉMU BUDE ROZHODOVAT, KDO VSTOUPÍ DO NOVÉ DOBY NA ZEMI.

Je to úzká brána z pohledu dnešního rozumového člověka, ale ve skutečnosti je to volný a průchodný vstup pro každého, kdo si v sobě udržel dětsky čistou důvěru ve velikost Stvořitele.

Spolu s úplným odpuštěním všem bližním, se kterými se člověk směl kdy setkat, je dětsky čistá důvěra v moudrost Stvořitele to nejdůležitější, k čemu se potřebuje v sobě každý probojovat.

Probojovat proto, že to nikomu jeho rozum neusnadňuje a vždy je připraven formovat myšlenky, které podlomí buď vůli člověka k odpuštění druhému, nebo zpochybní onu dětsky čistou důvěru ve vše, co pochází od Stvořitele.

Brána do nové doby je místem, ke kterému dnes vše směřuje. Bude jí muset projít každý, kdo chce pokračovat v životě na této Zemi.

Nikdo z nás neví, jak se všechno v našich osudových vláknech projeví, kdy nadejde chvíle, kdy budeme muset prokázat, že dětsky čistá důvěra v dobro, přicházející od Stvořitele, je pevně ukotvena v našem vlastním jednání.

Duchovně zralejší lidé mají jít v tomto směru svým bližním příkladem tak, že vlastním životem vytvoří pro mnohé lidi předobraz formy, jak lze dnes na Zemi kráčet čistým duchovním způsobem za všech okolností.

A mnohým se stane, že ani nezpozorují, jak ve svém snažení pomáhat bližním projdou bránou, aniž by si toho byli vědomi. Jejich duch bude pak v jásavé radosti velebit Stvořitele.

Zákony Páně, jejichž účinky budou mnozí považovat za nepochopitelné, přísné, omezující a vyžadující slepé podřízení, budou oni prožívat jako láskyplnou podporu a pomoc, aniž by nacházeli jediné omezení pro svou osobnost.

A bude to právě ta dětsky čistá důvěra, která je provede bránou s lehkostí a jednoduchostí, ačkoli mnozí jiní tvrdě narazí na její hrany se žalujícím voláním, že je pro ně brána příliš úzká a ponižující.

Nebude to však nic jiného, než volání rozumu, který se z pozemského služebníka lidského, citově duchovního nitra povýšil na vůdce, ignorujícího zákonitosti, nastavené moudrou Vůlí Stvořitele.

Takoví rozumoví lidé budou muset nakonec zůstat před bránou, protože by přinesli do nového vývoje staré řády a tím by vše, co bude očištěno bytostnými služebníky čekat na Zemi v nádheře a kráse na duchovně probuzené lidi, opět znečistili a zničili.

Ti, kteří vstoupí do nového, se budou cítit nevýslovně svobodní. Plnými doušky budou prožívat vzkříšení nového života na Zemi a každou chvíli budou vysílat velký vděk Stvořiteli, který to vše vykonal pro malé množství vnitřně čistých.

Dětsky čistá radost zavládne na Zemi a bude u lidí základem pro nové poznávání všech darů, aby byly správně přijímány a spravovány, a tak mohly zůstat navždy v souladu s Vůlí Stvořitele.