Vánoční tradice: Jak na Štědrý den věštit podle staročeských zvyků a na co nezapomenout u štědrovečerní večeře

Vánoce jsou svátky plné nejrůznějších zvyků a tradic, které toto období provázejí už po staletí. Často se liší v závislosti na zemi, ale i na konkrétním kraji každého státu. Ty nejznámější ale máme v České republice společné a i když na ně nevěříme, v kouzelném čase Vánoc je hezké vzpomenout si tímto způsobem na naše předky a zároveň si tvořit nové vzpomínky s rodinou.

Snad každá rodina v křesťanských zemích drží tradiční zvyky, které si bývají podobné napříč státy. Patří mezi ně zapalování svíček na adventním věnci, pečení cukroví a vánočky, věšení jmelí, zdobení stromečku, zpívání koled i navštěvování půlnoční mše v kostele. Mnoho rodin navíc dodnes dodržuje zvyky, které podle pověr mohou ovlivnit budoucnost v následujícím roce. I když jsou v dnešní době spíše úsměvné, je to milý způsob, jak oživit Štědrý večer.

Šupina pod talířem i křeslo pro hosta
U štědrovečerní večeře se všichni těší především na kapra a maminčin výborný bramborový salát, případně na skleničku něčeho ostřejšího, než však rodina zasedne za zvuku koled či vánočních hitů ke stolu, je třeba si pojistit řadu věcí. Tak například pod talířem by každý stolující měl mít šupinu z kapra, aby se ho v následujícím roce držely peníze.

Prostřeno by mělo být jedno místo navíc pro nečekaného hosta, protože „host do domu, Bůh do domu“. V některých domácnostech také svazují stolu řetězem či provazem, aby rodina držela pospolu. V neposlední řadě se musí dávat pozor také na to, aby během stolování nikdo nevstával od večeře, protože to by přineslo smůlu. A naopak štěstí se vás bude držet, sníte li během večeře okoralou kůrku chleba. Zapomenete-li, máte šanci na nápravu ještě na Boží Hod, kdy se doporučuje sníst vejce.

Jak na Štědrý den věštit podle staročeských zvyků: Olovo volovo
Zatímco naši předci na štědrovečerní věštění opravdu věřili, dnes se tato tradice udržuje spíš pro zábavu. Jedná se o příjemné zpestření slavnostního večera, které může rodina podniknout spolu a ještě se u toho pobavit. Nejjednodušším zvykem je určitě krájení jablka, ke kterému vám postačí zmíněné ovoce a nůž. Každý si rozkrojí svoje jablko napůl a zaměří se na jádřinec. Jsou-li jádra poskládaná do tvaru hvězdy, čeká jedince rok plný zdraví a štěstí, jádra ve tvaru kříže mohou symbolizovat vážnou nemoc.

Oblíbené obzvlášť u dětí je takzvané pouštění lodiček. K němu se používají buď speciální svíčky na vodu, nebo doma vyrobené ze skořápek vlašských ořechů, do kterých se nalije vosk a vloží knot. Každý si zvolí svoji svíčku a všechny se pak vloží do velké mísy s vodou. Ty, které plují, ukazují vlastníkovi, že následující rok bude bez překážek, ty, které stojí nebo se potopí, věští v příštím roce problémy.

Každý, kdo viděl kultovní film Pelíšky, si jistě vybaví legendární scénku, kdy cholerický Jiří Kodet lil se svojí rodinou na Štědrý den olovo a zazněla legendární hláška „Olovo volovo“. I vy se touto kratochvílí můžete pobavit, stačí včas zakoupit sadu na lití olova. Na Štědrý večer se pak rozžhavené olovo lije do ledové vody a ze vzniklých tvarů se hádá, koho čeká jaká budoucnost.

Zvyky pro vdavek chtivé
Na své si na Štědrý den přijdou především svobodné dívky, které touží po vdavkách. Tyto dívky by na Štědrý večer měly zkusit házet střevícem a to tak, že se postaví zády ke dveřím a pravou rukou hodí botu za sebe. Pokud její špička ukazuje ke dveřím, může se dívka těšit na vdavky a odchod z domu, je-li to naopak, minimálně následující rok ještě zůstane u rodičů.

Když ještě bylo běžné, že každá rodina měla doma hospodářství, chodilo se také klepat na kurník. Dívka měla zaťukat na kurník střevícem a pokud se ozvala slepice, předpovídalo to, že dívka bude i nadále svobodná. Zakokrhal-li kohout, měla se brzy vdát. Poslední zvyk je určen pro vdavek chtivé milovnice vánoček. U této tradice se totiž věří na to, že když dívka o Vánocích sesbírá devět patek od vánoček, dočká se v následujícím roce svatby.

Marta Pušová Svět ženy