Věřte! Neochvějně, vítězně a bez pochybností!

Přestože se lidé snaží žít stále jako dosud, „staré zlaté časy“ se už nikdy nevrátí. Proč? Protože veškerý chaos, zmatek, války, nepokoje, přírodní anomálie, rozdělení společnosti a mnohé jiné věci jsou důsledkem stupňování tlaku Božího Světla na naši zem.

A děje se to proto, že tlak Světla vynáší na povrch a nutí k vnějšímu projevení se vše, co se skrývá uvnitř lidí. Karty se odkrývají a každý člověk, ale i každý národ začíná ukazovat, co v něm je.

Veškerý současný chaos je svědectvím vnitřní nezralosti lidí, nebo dokonce jejich otevřeného příklonu ke špatnému. Ale tlak Světla se bude stále stupňovat, aby prostřednictvím pozemských událostí tlačil na naše duchovní jádro, aby se probudilo.

Ve všem špatném, co se bude pod tlakem Světla probouzet a bolestně nás zasahovat, musíme poznat spravedlivé důsledky našeho předchozího, špatného a nesprávného chtění. A také důsledky naší duchovní vlažnosti a nezralosti. Pod jejich bolestným tlakem máme na vlastní kůži prožít a pochopit, že touto cestou už dál jít nelze.

Máme pochopit, že musíme vykročit úplně jinou, novou cestou, abychom něco takového nemuseli už nikdy prožívat. Cestou dobrého chtění a čistého srdce i mysli. Musíme pochopit, že jedině v tomto spočívá klíč k naší záchraně, a také klíč k tomu, aby k nám pod stále sílícím tlakem Světla mohlo začít přicházet dobro.

A lidé se buď v tomto smyslu probudí, nebo neprobudí. Buď se v nich probudí touha po spojení se Světlem, nebo se naopak vůči Světlu rozumově uzavřou. Nebudou chtít jeho příchod akceptovat a budou ho odmítat.

Světlo však přesto pronikne do jejich nitra a jejich odmítavý postoj k hodnotové přeměně v nich vyvolá myšlenkový zkrat. Vyvolá v nich myšlenkový chaos, nevěcnost a nelogičnost, což spolu se sílícím strachem a hrůzou nakonec úplně rozvrátí nitro takových lidí. Jejich následné nepředvídatelné činy pak ještě více prohloubí všeobecný zmatek. A tento všeobecný myšlenkový posun směrem dolů strhne se sebou dolů všechny duchovně vlažné.

A přitom k vlastní záchraně stačí tak málo! Stačí se jen opřít o silnou důvěru Boha, v jeho pomoc a ochranu. Stačí jen začít vážně usilovat o dobro, čistotu a úctu vůči jiným. Každé takové vážné a upřímné úsilí bude odměněno láskyplnou podporou Světla, která nás podrží a ochrání v nadcházející neutěšené realitě hroutícího se myšlenkového světa, upnutého pouze na matérii.

Ale pozor! Temno bude stále číhat na nedostatečně bdělé a číhá na ně už dnes! Temno se nás bude snažit strhávat z naší cesty ke Světlu. Bude se snažit zpochybňovat naši víru v jeho blízký vítězný příchod. A to prostřednictvím nedůvěry, obav a strachu, které přinášejí zakolísání o pravdě Dobra a o vítězství přicházejícího Světla. Neboť jakýkoli projev strachu o sebe sama, o své blízké, nebo o svůj majetek přináší vždy zakolísání přesvědčení o vítězném Světle, přicházejícím z výšin, a vrhá nás zpět do beznaděje a bezvýchodnosti materiální rozumovosti.

Temno velmi dobře zná slabinu kolísavé důvěry ve Světlo, nebo třeba jen důvěry v sebe sama. Proto se za každou cenu snaží vyvolat nejistotu uvnitř již duchovně otevřených, nebo duchovně se otevírajících lidí. Snaží se za každou cenu vyvolat obavy, zda opravdu nadejde vítězství Světla, když se všechno kolem hroutí.

Je proto jako sůl potřebné, aby uvnitř o čistotu usilujících lidí přebývala trvalá jistota ve vítězství Světla. Neboť jedině neustálé vnitřní prožívání takovéto důvěry je potvrzením skutečné zralosti ducha. Je bojem za Světlo, který je vyžadován od lidí duchovně znalých a vědících.

Úplná důvěra ve Světlo! Neochvějné přesvědčení, že přijde a zvítězí! Neochvějné přesvědčení bez malomyslnosti, bez pochybností, beze strachu a bez zaváhání!

Takováto důvěra má obrovskou hodnotu! A to jednak ve vztahu k nám samotným a jednak ve vztahu k našemu okolí a k ostatním lidem.

Ve vztahu k nám samotným to má hodnotu v tom smyslu, že tím vydáváme svědectví o plnokrevnosti našeho vlastního ukotvení ve Světle. Vydáváme svědectví o svrchovaném akceptování vznešené reality Světla, stojící vysoko nad vším hmotným a z důvodu své nadřazenosti mající schopnost hmotu ovládat. Takovýmto přesvědčením se stáváme vítězi ducha nad hmotou, radostně očekávajícími příchod vítězného Světla.

Ve vztahu k našemu okolí a k ostatním lidem to má velkou hodnotu v tom smyslu, že skrze takovéto vyzařování naší osobnosti se v jemnější i v materiální úrovni stáváme spolupracovníky na vznešeném díle šíření Světla. Naše neochvějné přesvědčení v jeho nadcházející vítězství působí podporujícím způsobem na duši, vědomí, psychiku, mysl a emoce lidí. Poskytuje jim neocenitelnou pomoc při navazování jejich osobního spojení se Světlem a v jejich osobní snaze o zahájení cesty Světla.

Boží síla se přibližuje k zemi a přináší bezprecedentní vítězství Světla! Světlo na zemi zvítězí i bez jakéhokoli přičinění lidí! Zvítězí v pravý čas a nezpozdí se ani jen o jedinou minutu.

Světlo Páně však volá ke spolupráci všech lidí, znalých toho, co se přibližuje a co nastane, aby své bližní k tomu připravili. Aby napomáhali k jejich duchovnímu vzestupu, aby jim tak moment plného zásahu naší planety Světlem mohl přinést požehnání a ne záhubu pro jejich nepřipravenost. Aby bezpodmínečné vítězství Světla na zemi přineslo co nejmenší množství trosek a osobnostních zhroucení lidí, kteří to duševně nezvládnou.

Takovou obrovskou zodpovědnost nesou vůči svým nevědomým bližním na svých bedrech lidé, kteří vědí, co se blíží a co nastane. Oni se mají stát dělníky na Pánově sklizni. Oni mají před příchodem vítězství jeho Světla připravit na zemi a mezi bližními půdu tak, aby mohlo obstát a zachránit se co nejvíce lidí.

Aby to však lidé vědící a duchovně znalí mohli dokázat, musí být v první řadě u nich samotných silné a živé přesvědčení o blížícím se, bezprecedentním vítězství Světla na zemi. Neboť pravými pomocníky duchovně nevědomého lidstva se mohou stát jedině tehdy, jestliže takovéto přesvědčení mají a o něm nepochybují. Bez takového přesvědčení a v pochybnostech, zda Světlo opravdu přichází a zda zvítězí, je totiž člověk sám duchovně nepevný, a proto neschopný efektivně pomáhat jiným a připravit je na příchod Světla.

Neochvějná důvěra ve vítězství Světla ať je tedy v první řadě živá a silná u těch, kteří chtějí pomáhat. U těch, kteří jsou znalými a vědícími. Jasný oheň neochvějného přesvědčení o přicházejícím vítězství Světla musí hořet v první řadě v jejich duších, aby létající jiskry z tohoto ohně mohly také v duších ostatních lidí zapálit plamínky ducha. Plamínky touhy po ctnostech, po Bohu, po Pravdě, po království nebeském a po svrchovaném vítězství Světla na zemi.