Vlastnosti nadaných lidí II.

Vysoká míra energie, motivace a vzrušení
Nadaní jedinci se často vyznačují velkou energií, velkou motivací, kterou umí strhnout ostatní, někdy také rychlým osobním tempem a překotným rytmem řeči. Dokážou extrémně dlouho udržet pozornost na řešení problémů nebo na činnosti, ke které jsou motivováni, často i na úkor dalších potřeb nebo vztahů. Obzvláště pokud jsou přítomné i další pro nadaného jedince motivující atributy – výzva, změna, nutnost učit se, analyzovat, vyřešit problém. Jsou to proto často dobří lídři a motivátoři, kteří dokážou strhnout ostatní lidi svým příkladem a svým nadšením.
Typicky kladou velké (až perfekcionistické) nároky a očekávání jak na sebe, tak na ostatní. Silným motivátorem je pro ně prostá zvědavost, odkrývání souvislostí, nalézání řešení. Jsou to proto osoby nezávislé, autonomní, u kterých obvyklé vzorce motivací (odměny, tresty, soutěžení, sociální souhlas) fungují daleko méně než u ostatních lidí. Často se díky svým motivacím i dalším schopnostem vyznačují velkým množstvím zájmů a aktivit, které pro ně mohou znamenat až zahlcení.
Po stránce negativní mohou mít tito lidé problémy se seberegulací, s nalezením rovnováhy, klidu a souladu s dalšími životními oblastmi. Někteří z nich potřebují pro svou motivaci velmi silně změnu, výzvu, nové informace, nové problémy a prostředí a nedokážou dobře fungovat v rutinních, opakovaných činnostech. Aktivity, u kterých prvotní aspekt učení se nebo řešení problémů již vyprchal, znamenají pro nadané jedince nízkou motivaci daleko dříve a intenzivněji než pro ostatní lidi. U nadaných lidí je totiž větší motivací vyřešení úlohy, utkání se s výzvou nebo naučení se novému než dobré vykonání rutinní a známé práce, bezpečná předvídatelnost, vědomí, že činnost dobře zvládnu nebo radost z hodnotného výsledku spíše opakovaného úsilí, jak je tomu často u běžné populace.
Uvedený cyklus velkého nadšení na jedné straně a rychlé ztráty motivace na straně druhé s sebou může přinášet problémy v pracovní i vztahové rovině. Druzí lidé mohou vnímat tohoto jedince jako nekonzistentního, přelétavého, bez vůle a odhodlání, nerozhodného. V konkrétní podobě mohou někdy uvedené projevy střídání prvků extrémní koncentrace a nadšení s demotivací a nepozorností připomínat poruchu pozornosti (ADHD – neschopnost se soustředit nebo naopak neschopnost odvrátit pozornost od objektu, na který se soustředíme). Rozdíl je však snadné poznat: pokud zažíváte problémy s pozorností pouze u některých aktivit, pravděpodobně ADHD netrpíte.

Vysoká senzitivita, emoční prožívání
Znamená zvýšenou citlivost k emocím, některým pocitům a emočnímu posuzování. Nadaní jedinci jsou často lidé, kteří uvnitř prožívají (nebo podle typu osobnosti i navenek projevují) velmi silné city a emoce, ať už doprovázejí mezilidskou komunikaci, vnější aktivity a činnosti nebo rozumovou analýzu a hodnocení. Často znají a prožívají silné emoční výkyvy nebo protichůdné emoce.
Disponují obvykle velmi silným smyslem pro humor (někdy neobvyklým) a zachovávají si často hravý, kreativní, fascinovaný dětský pohled na svět a na jeho krásy. Po stránce pozitivní mohou těchto svých schopností využívat k velmi dobré motivaci druhých, k argumentaci a přesvědčování, k sebemotivaci a také k velmi dobrým reálným výsledkům ve své oblasti (např. umění, design, marketing, PR, pedagogika, práce s lidmi apod.).
V negativním případě jim tato senzitivita může činit problém, například pokud prožívají velmi silné emoce v případě mezilidských konfliktů (obzvláště když daný konflikt ostatní nehodnotí nijak závažně), nebo mohou prožívat až příliš výrazné city k druhým osobám (silný hněv, silná nenávist, ale také příliš velká zamilovanost či silná náklonnost). Byť tyto city prožívají mnohdy ze zcela oprávněných důvodů, jejich mírou mohou zaskočit a zahltit jak sebe, tak především druhé lidi, kteří tuto intenzitu neočekávají.

Vysoké morální standardy
Tato oblast úzce souvisí s vysokou senzitivitou. Silné city projevují nadaní lidé nejen k druhým osobám a k sobě, ale také k idejím, hodnotám a morálním standardům. Daleko silněji a extrémněji tak mohou hodnotit situace, které považují za nemorální, i když v posuzování ostatních lidí takové chování často spadá ještě do přípustné „šedé zóny“.
Tyto vysoké morální standardy mohou znamenat velký potenciál k vlastnímu výkonu, příkladu a motivovaní a vedení druhých lidí – z takovýchto lidí se stávají vůdci jako morální autority, nikoli prázdní rétoři. Po negativní stránce samozřejmě může vysoké hodnotové očekávání od sebe sama i od svého okolí znamenat konfliktnost, negativismus, přílišný radikalismus, izolovanost, perfekcionismus nebo prožívání pocitů vlastní nedostatečnosti a problémy s vlastní sebehodnotou.

Když své nadání vnímáme patologicky
Vlastnosti nadaných lidí znamenají pro ně samotné nejenom pozitiva, velký potenciál a záruku snadného proplouvání životem, jak by se mohlo ostatním lidem někdy zdát. Mnohé aspekty jejich fungování jsou příčinou závažných problémů, kterými trpí buď oni sami, nebo jejich okolí. Tak je tomu ostatně u každé skupiny lidí, která se vymyká populačnímu průměru a „normalitě“.
Problémy nadaných lidí jsou často ještě výraznější právě proto, že naprostá většina nadaných jedinců neví o specifičnosti a osobnostní odlišnosti ve svém uvažování, prožívání a každodenním potýkání se se světem. Často se pak nacházejí ve stejné situaci, jako kdyby si barvoslepý člověk vyčítal, že nedokáže rozpoznat barvy proto, že je nepozorný; nebo jako kdyby člověk s absolutním hudebním sluchem považoval své okolí za líné, protože není schopno – na rozdíl od něj – určit absolutní výšku tónu. U takovýchto hypotetických jedinců by posuzování a chování směrem k okolí, vlastní sebehodnocení a následné konflikty a problémy byly silně ovlivněny faktem, že nevědí o pravé příčině své odlišnosti.
Kvůli neznalosti nadané osobnosti si sami nadaní lidé vysvětlují problémy, na které narážejí, pomocí různých (osobních) patologií, vlastních charakterových nedostatků, nebo reagují obviňováním svého okolí. Následkem své neuchopené odlišnosti se často cítí izolovaně, divně, nepatřičně. Cítí se nepochopení a demotivovaní a svou odlišnost se mohou snažit skrýt: chovat se jako ostatní, dělat to, co druzí, nevybočovat. To však vždy více problémů přinese, než vyřeší – protože chtít být někým jiným, než skutečně jsem, je zaručená cesta ke skutečné patologii.
To vše je důvod, proč se zde popisu nadané osobnosti věnujeme poměrně detailně – v češtině totiž nelze informace o nadaných dospělých a řešení jejich problémů takřka nikde získat. Tímto seriálem chceme uvedenou situaci napravit.

Poznali jste se?
Seriál přinášíme pro nadané dospělé i pro lidi z jejich okolí. Pokud se v článku poznáte, zbystřete. Pokud poznáte svého kolegu či partnera, upozorněte jej na tento text.
Opakovaně se ukazuje, že samotná znalost odlišností nadaných osob má léčivý efekt: Najednou zjistíme, že nejsme „divní“, ale že jsme jiní. Že to má své důvody a je to v pořádku. Že naše projevy nejsou nepochopitelné, protože jsou jiné než ostatních, ale že jsou normální reakcí na vlastní (statisticky) nenormální osobnost. Nadaní lidé vybočují svou osobnostní a inteligencí z průměru/normálu, proto jsou i jejich projevy odlišné, ne normální (v pozitivním i negativním aspektu).
Být nadaným člověkem je obrovský dar, který by nikdo neměl promarnit. Jiří Trnka kdysi trefně prohlásil: Kdo má talent, má k tomuto talentu také povinnost. Strach z promrhání vlastního potenciálu se přitom u nadaných lidí vyskytuje velice často. A toto nebezpečí není novinkou moderního věku – už v Bibli najdeme varování: Komu je hodně dáno, od toho bude hodně požadováno.
Pozn.: Výše uvedené rozdělení na psychické oblasti je do značné míry umělé a v běžném životě je takto nepociťujeme – všechny jsou vzájemně úzce propojené. Přesto tato pomůcka umožňuje lépe se zorientovat v psychologii nadaného jedince.

Dalibor Špok
Psycholog
www.daliborspok.cz