Zlaté časy retro

Byly časy, kdy nebyly žádné televizní zprávy, ale byly zde pohledy, které hovořily za vše.
Časy, kde nebyly lajky, ale lidé se znali a zdravili se na ulici.
Byly časy, kdy rady od otce byly lepší, než jakékoliv vyhledávání na Googlu.
Příběh babičky byl pravdivější, než jakýkoli odkaz na Wikipedii.
Byly časy, kdy e-mail neexistoval, ale dostali jste pohlednice a zamilované dopisy.
Časy, kdy vás nikdo neurážel skrytý v anonymitě sociální sítě.
Byly časy, kdy lidé nepředstírali to, co to nebylo, kde neexistoval photoshop, ani různé filtry, ale byli to prožité roky, které vám kreslili vrásky.
Nostalgicky toužím po těch časech, kde všechno bylo jednodušší, pravdivější, kde vibrovalo naše srdce a ne telefon. Zdravější čas, trávený více venku, než u monitoru počítače. Čas trávený na čerstvém vzduchu s kamarády při společných hrách v přímém kontaktu a ne paření her a psaní přes sociální sítě. Škoda, že dnešní děti nikdy nepochopí a nepoznají náš
tehdejší život.
Ano, chybí mi ty časy, ale jsem ráda, že jsem je mohla zažít...