Fanoušci v Bilbau tleskali slávistům. Vrchol fotbalové kultury, smekl Tvrdík

Hodinku po zápase vylidněný San Mamés objížděly cisterny, které proudem vody z betonového prostranství odstraňovaly odpadky a nečistoty. Jsou ale fotbalové zážitky, které se nesmyjí. „Jedno z nejlepších prostředí, ve kterých jsem byl,“ rozplýval se kouč fotbalové Slavie Jindřich Trpišovský o Bilbau. A šéf sešívaných Jaroslav Tvrdík si na síti X ještě přisadil: „Nejpřátelštější domácí na evropském výjezdu v životě.“

Bilbao (od našeho zpravodaje) – Podobné básnění možná vyznívá trochu nepatřičně, když váš tým prohraje duel Evropské ligy 0:1. Ostatně ale i Slavia ráda používá slogan „Za hranice hřiště“, přičemž nad sportovní výsledky povyšuje jiné hodnoty.

Ve čtvrtek výsledek přebil nejen kurážný výkon hostů z Prahy, ale především prostředí, přístup a chování slávistických hostitelů.

„Diváci měli sportovní úroveň. Cítil jsem korektnost a jejich soustředěnost na fotbal. Připomíná mi to Slavii, je to tady víc než fotbal,“ vykládal Trpišovský, když na tiskové konferenci dostal pobídku, aby povyprávěl o atmosféře. A vyjmenovával: „Musím pochválit atmosféru i chování klubu, hráčů, trenéra.“

Nádherný fotbalový chrám San Mamés pro 54 tisíc diváků je zasazen vkusně do centra téměř čtyřsettisícového města. Baskové jsou na něj i celý Athletic náležitě pyšní.

Mnozí místní se dodnes nesmířili, že Baskicko spadá pod španělské území. Ostatně i při komunikaci se Slavií zástupci Los Leones požádali: „Hrajeme španělskou La Ligu, ale nepište, prosím, ve svých materiálech, že jsme španělský klub.“

Baskickou hrdost, jedinečnost a samostatnost zhmotňuje Athletic. Klub, za který kopou jen Baskové nebo odchovanci.

Celkově fotbal ve městě představuje radost a vášeň, nikoli nenávist, zuřivost a agresi. Nejspíš to poznalo i zhruba třináct set sešívaných příznivců, kteří se do Baskicka vydali.

Hodiny před výkopem si krátili pozorováním krás udržovaného a spořádaného města, drtivou většinu z nich jste poznali podle klubového ošacení. Reakce místních, kteří fotbal a Athletic obzvlášť zbožňují? Žádné posměšky, výhrůžky, nebo dokonce kradení soupeřových relikvií. Zapomeňte na činy primitivů.

Ostatně už před příjezdem slávistů jeden z fandů Bilbaa na síť X docela vtipně psal: „Vítejte! Budete u nás v pohodě, pokud nejste neonacisti. Ale myslím, že to nebude váš případ.“

A na stejné platformě se vyjádřil po utkání i předseda představenstva Slavie Tvrdík, který s českou výpravou přicestoval z Prahy.

„Pohodové město, úžasný stadion, skvělá atmosféra po celý zápas. Vrcholem fotbalové kultury bylo tleskání našim hráčům při odchodu v době, kdy jejich tým byl již v šatně. Respekt a gratulace vítězi,“ napsal Tvrdík.

Mezitím v útrobách stadionu bilancoval trenér Trpišovský. Jindy do fotbalu zažraný fachman se vyznal, že si při utkání našel chvilky, při nichž se zahleděl do ochozů.

„Před zápasem se to snažím stáhnout do sebe a nevnímat vjemy. Chci vnímat rozestavení, pohyb hráčů nebo napadání soupeře, abych zjistil, zda je takové, jaké jsme si mysleli. Při standardkách mám chvíli čas, sleduje je asistent Kerbr. A cítil jsem, jaký to byl úžasný zážitek,“ líčil kouč Slavie.

„Někdy i zpětně lituju, že jsem si neužil víc zápas na Chelsea nebo Dortmundu, tady to ve mně zanechalo velmi dobrý dojem.“

Ještě lepší by bylo, kdyby Slavie proti silnému soupeři ze španělské La Ligy uhrála aspoň bod. Ale kdo ví, třeba Trpišovského soubor na San Mamés dostane v Evropské lize minimálně ještě jednu příležitost.

„Ještě se tady bude hrát finále,“ prohodil kapitán Slavie Jan Bořil.

To by byl pádný a perfektní důvod k návratu do Bilbaa.

Jan Daněk Sport.cz