Přihlásit se  |  Zaregistrovat
cz Česká republika  / 
dnes má svátek:
Nataša
Logo

Politika

(89)

Zábava

(188)

Společnost

(412)

Kultura

(335)

Sport

(36)
Jíme, abychom žili 7
>
icon 22.04.2021 icon 0x icon 261x
VINCENT VAN GOGH A BRAMBORY
Možná vyvstane otázka, jak souvisejí život a dílo nejznámějšího génia světového malířství Vincenta van Gogha s texty o výživě? Odpověď je prostá. Vincent van Gogh je totiž s lidskou výživou spojen hned několika významnými spojitostmi.

Předně jeho život dopadl tragicky, poněvadž jeho geniální malířské nadání (umění vidět a zobrazovat) mu nedovolilo, aby se zabýval záležitostmi tak povrchními a nedůležitými, jako byla např. životospráva. V tom spočíval jeho omyl, jenž se stal součástí příčin jeho tragického konce.

Dále tento génius, jenž za svého života prodal jediný obraz a jehož obrazy se dnes prodávají za desítky miliónů dolarů, byl tak chudý a bez prostředků, že si ani minimální správnou výživu nemohl dovolit. Z peněz, jež mu posílal bratr Theo, stěží pořizoval barvy a plátna. V tom spočívalo jeho neštěstí, jež se do jisté míry stalo motorem jeho tvůrčího vzepětí.

Na druhou stranu Vincent van Gogh byl natolik intuitivní vizionář, že bezděčně rozpoznával některá zásadní životosprávná hlediska. V jeho díle si můžeme povšimnout dvou takových hledisek.

První hledisko je kritické. Potvrzuje, co je zřejmé též z jiných dobových odkazů, že v jeho době (1853-1890) existovalo povědomí o tom, že vytěsnění obilovin bramborami, jejichž pěstování bylo snazší než pěstování obilovin, přineslo povážlivé zhoršení zdravotního stavu lidí.

Jeho obraz "Jedlíci brambor" promlouvá jasnou řečí. V levé části obrazu mladá žena úzkostně sleduje svého muže, jenž takříkajíc chátrá před jejíma očima.

V pravé části obrazu muž o generaci starší podává své ženě velký oloupaný brambor, což ona očividně ignoruje s němým výrazem odporu a vnitřním upnutím k minulosti, kdy se ještě jedlo obilí. V létě vařené obilné kaše, v zimě pečené chleby.

Při podrobné prohlídce díla nelze přehlédnout, že jedlíci brambor mají vypouklé oči, jakoby vylezlé z důlků. Jejich oči jsou zřetelně orámované hlubokými tmavými kruhy, což v tradiční čínské medicíně jsou diagnostické znaky poškození ledvin.

Obličeje jedlíků jsou boulovité, mrtvolné a depresivní, což bývá vysvětlováno sociálními podmínkami, ale takové vysvětlení rozhodně není dostačující.

Ruce jedlíků jsou znetvořené zkřivenými prsty a oteklými klouby, což jasně odkazuje na artrózu kloubů. Celková atmosféra místnosti evokuje prostředí hrobky a postavy připomínají oživlé zombie.

Pro moderní dietologii není tajemstvím, že kvašením brambor v trávicím traktu vznikají butyláty, jež poškozují mozek a kreativní myšlení. Brambory také velmi nepříznivě působí na klouby, přispívají k jejich poškození a bolestivosti.

Obilí kdysi tvořilo hlavní každodenní potravu. Po dlouhá tisíciletí to byla optimální lidská výživa. Jakmile brambory nahradily dříve každodenní obilná jídla, začaly se dít nemilé změny. Pokud však bylo možné podávat k bramborám aspoň trochu masa, situace se zlepšila. Proto jedlíci samotných brambor, tedy nejchudší lidé, vypadali nejhůř.

Naproti tomu v čase před bramborami, kdy nejchudší jedli převážně jen obilí, zatímco bohatí preferovali tzv. panské jídelníčky, tedy bílou mouku, maso, med, syrové ovoce a víno, vypadali nejchudší lidé nejlépe.

Současné historické období je z hlediska výživy typické všeobecným rozšířením tzv. panských jídelníčků, jež se staly standardem. Motorem změny bylo toužebné přání chudých jíst totéž, co jedli bohatí. Informační pozadí matky přírody tak směrovalo přemnožené lidstvo na šikmou plochu, po níž lze snadno sklouznout k částečnému sebezničení.

Mizerný zdravotní stav současných obyvatel tzv. vyspělých zemí ukazuje, že matka příroda pracuje s informacemi na pozadí skutečnosti velmi strukturovaně, cílevědomě a nesmlouvavě. Lidské sklony k iracionálnímu chování, společenská fragmentace a filosofické postuláty individualismu jsou toho dalšími dílčími důkazy.

Jasné kritické stanovisko obrazu, jímž Vincent van Gogh ukázal účinek brambor na lidské zdraví, můžeme rozpoznat i v některých parafrázích slavného obrazu. Např. v díle neznámeho soudobého umělce, jež chorobně znetvořené jedlíky brambor ukazuje takříkajíc v současné podobě, přičemž akcent na úpadek zdraví je opět evidentní. Figury na obrazu už vůbec nemají ruce, nejspíš jim odumřely a odpadly.

Podobnou informační hodnotu má obrázek jistých českých současníků, kteří obrázek nazvali "Jedlíci brambor z Hané". Zobrazená skupina lidí evidentně vykazuje patologické fyzické změny moderních jedlíků brambor, přesněji jedlíků brambor, masa a cukru. Přitom si lze povšimnout, že čím starší, tím nemocnější. Jelikož se ale jedná o žijící současníky, zdržím se dalšího vysvětlení. Omezím se pouze na obezitu, již nelze přehlédnout, a na patologické symptomy s obezitou související.

Druhé hledisko, v němž se Vincent van Gogh intuitivně hlásí k správné výživě a adaptační životosprávě, je hledisko adorační neboli zbožňující. Vypovídají o něm jeho obrazy, v nichž je glorifikováno obilí jakožto neocenitelný dar Země a Slunce. Dar, jejž je třeba přijímat se zbožnou úctou spojenou s radostným nadšením, neboť nic na světě nemá pro člověka větší cenu než matné zlato zralého obilí.

Nutno dodat, že Vincent van Gogh nebyl jediným malířem v historii, který adoroval obilí a obilná pole. Významným je např. obraz Pietera Bruegela nazvaný "Žně" (1565). Ze zmíněného díla je mj. jasně patrné, že obilí ve středověku vypadalo zcela jinak než obilí současné. Jeho výška se téměř rovnala výšce dospělého muže, tedy určitě nějakých sto šedesát centimetrů.

Obraz je samozřejmě dokument převážně estetický, nicméně jeho historická informační hodnota je značná. Proto si můžeme povšimnout i toho, že při značné výšce obilí nejsou v obilném poli ani v náznacích patrny žádné známky polehlosti či jiných deformací, jež jsou dnes běžné a všudypřítomné.

Malíř Pieter Bruegel byl nepochybně velkým humanistou, což je zřejmé z jeho převážně hustě zalidněných obrazů. Přesto jeho díla byla v průběhu uplynulých staletí přijímána s proměnlivým zájmem. Svědčí o tom např. slovo "brajgl", synonymum pro nepořádek, jež vzniklo jako posměšné pojmenování husté zalidněnosti Bruegelových obrazů.

Vincent van Gogh - Jedlíci brambor (1885)
http://www.odaha.com/sites/default/files/gogh-JedliciBrambor.jpeg

Pieter Bruegel - Žně (1565)
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/4/4b/The_Harvesters_by_Brueghel.jpg
PeopleSTAR (0 hodnocení)
Další příspěvky autora
Sexualita pro každý den 4
TANTRA PRO STARŠÍ A POKROČILÉ 3 Tantrické světopoznání rozhodně nebylo a není ...

Sexualita pro každý den 3
TANTRA PRO STARŠÍ A POKROČILÉ 2 Zmíněná disproporce v dosahování ženského a mu...

Sexualita pro každý den 2
TANTRA PRO STARŠÍ A POKROČILÉ 1 Jedna půvabná a vzdělaná žena se kdysi tázala:...

TOPlist TOPlist
Stránky PeopleLovePeople používají soubory cookie. (Další informace).