Pátek třináctého aktivuje pradávný instinkt přežití, který už tisíce let nepotřebujeme

Triskaidekafobie je iracionální strach z čísla 13. Název pochází z řeckého tris (tři), deka (deset) a phobos (strach). Tento druh fobie je kulturně podmíněný a v některých společnostech velmi rozšířený. Ale odkud se tento strach vzal?

Nejobávanější datum kalendáře je opět tady: pátek třináctého.

Rok 2023 přinesl dva takové zlověstné pátky – jeden v lednu, druhý v říjnu. V roce 2024 jsme zažili další dva, tentokrát v září a prosinci. Letošní rok nabízí pouze jeden, připadající na 13. června.

Navzdory tomu, že tyto „prokleté" pátky přežíváme bez újmy, strach z nich přetrvává. Den, který by měl být jako každý jiný, v nás stále vyvolává neklid a obavy z možného neštěstí.

Z logického hlediska není důvod obávat se náhodné shody dne v týdnu a data v rámci čtyřsetletého cyklu gregoriánského kalendáře. Přesto může mít toto osudové datum hmatatelné dopady na naše chování. Paradoxně si tyto důsledky často vytváříme sami – ať už v dobrém, či zlém.

Proč pověrám podléhají i skeptici
Jane Risenová, behaviorální vědkyně z prestižní Booth School of Business Chicagské univerzity, učinila fascinující objev: pověry dokážou ovlivnit i ty, kdo se považují za racionální skeptiky. Ve své průlomové studii z roku 2016 prokázala, že jak pověrčiví, tak skeptičtí lidé věří v zvýšenou pravděpodobnost negativních událostí poté, co je někdo „zakleje". Klasickým příkladem je obava, že sebevědomé prohlášení typu „určitě nebudu mít nehodu" paradoxně zvyšuje riziko, že se přesně to stane.

„Tento jev vzniká proto, že po vyslovení takového ‚zakletí' si negativní následky dokážeme představit mnohem živěji a jasněji," vysvětluje Risenová. „Lidský mozek pak používá snadnost, s jakou si dokážeme něco představit, jako měřítko pravděpodobnosti, že se to skutečně stane."

Právě v pátek třináctého tento psychologický mechanismus nabývá na síle. „I když racionálně pověrám nevěřím, samotná existence tohoto data jako kulturního fenoménu způsobuje, že ho podvědomě vnímám jako reálnou možnost," popisuje výzkumnice. Běžné události, které by jindy prošly bez povšimnutí, najednou přitahují naši pozornost.

„Každá drobná nepříjemnost přilévá olej do ohně naší intuice a posiluje dojem, že na tom něco je – přestože rozumově víme, že to není pravda."

Risenová však přináší i dobrou zprávu. Její výzkum z roku 2014 odhalil překvapivou účinnost ochranných rituálů, jako je klepání na dřevo či házení soli přes rameno. Fascinující je, že tyto rituály pomáhají i lidem, kteří jim vědomě nevěří.

„Lidé, kteří provedou ochranný rituál po vyslovení něčeho, co by mohlo ‚přivolat smůlu', výrazně snižují svou úzkost z možných negativních následků," konstatuje behaviorální vědkyně. „Rituál funguje jako psychologická pojistka."

Rebecca Borahová, profesorka anglické literatury na Univerzitě v Cincinnati, vidí v pověrách způsob, jak vnést řád do chaotického světa.

„Život podle jasných pravidel – byť iracionálních – nám dává pocit kontroly," vysvětlila v rozhovoru pro National Geographic v roce 2014. „V tento osudový den možná dvakrát zkontrolujeme palivo v autě nebo se vyhneme rizikovým aktivitám. Je to naše malá pojistka proti osudu."

S jemnou ironií dodává: „Někteří raději zůstanou celý den doma. Což je paradoxní, protože statisticky se nejvíce úrazů stává právě doma."

Odkud se vzal náš strach z pátku třináctého?
Vypátrat přesný původ této pověry je jako hledat jehlu v kupce sena. Stuart Vyse, psycholog a autor knih o iracionálním chování, nabízí přesvědčivé vysvětlení. Podle jeho výzkumu, který prezentoval National Geographic v roce 2014, sahají kořeny našich obav hluboko do křesťanské tradice. Klíčovou roli hrají dva momenty: Jidáš jako třináctý host u stolu Poslední večeře a Ježíšovo ukřižování v pátek – den, který byl ve středověku znám jako „den poprav".

Vyse tuto kombinaci přiléhavě nazývá „dvojitou ranou" – třináctka připadla na den, který už sám o sobě vzbuzoval úzkost. Některé biblické interpretace jdou ještě dál a tvrdí, že Eva nabídla Adamovi zakázané jablko právě v pátek, nebo že Kain zabil Ábela v pátek třináctého.

Fascinující je, že ne všechny kultury sdílejí tento strach. Ve Španělsku například toto datum nikoho neznepokojuje – tam se lidé obávají úterý třináctého.

Thomas Fernsler, matematik z Delawarské univerzity, nabízí alternativní vysvětlení založené na numerologii. Číslo 13 je podle něj znevýhodněno svou pozicí – následuje po „dokonalé" dvanáctce. Dvanáctka je všude: 12 měsíců, 12 znamení zvěrokruhu, 12 olympských bohů, 12 Héraklových úkolů, 12 izraelských kmenů, 12 apoštolů.

„Třináctka je prostě o kousek za hranicí dokonalosti," vysvětluje Fernsler. „To z ní dělá neklidné, znepokojivé číslo."

Italové mají svou vlastní numerologickou fobii – bojí se sedmnáctky. Římské číslice XVII lze přeházet na VIXI, což latinsky znamená „žil jsem" – jinými slovy „jsem mrtvý".

Přináší pátek třináctého skutečně smůlu?
I když jsou pověry ze své podstaty iracionální, jejich vliv na lidské chování je nesporný. Strach ze žebříků, černých koček či „prokletých" čísel přetrvává staletí.

„Pověry, které se jednou usadí v kultuře, získávají pozoruhodnou životnost," říká Thomas Gilovich, psycholog z Cornellovy univerzity. „Ignorovat je se nám jeví jako pokoušení osudu."

Reakce lidí na zlověstné datum se různí. Někteří zatnou zuby a snaží se den přežít co nejnormálněji. Jiní radikálně mění své chování.

Podle zesnulého Donalda Dosseyho, zakladatele Institutu pro léčbu fobií, některé odhady naznačují, že ekonomika v tento den tratí miliony dolarů. Lidé odkládají cesty, nepodepisují smlouvy, neuzavírají obchody.

Vědecké studie však dokazují opak. Německá studie z roku 2011 prokázala, že operace provedené v pátek třináctého nemají horší výsledky než v jiné dny. Americké nemocnice podle výzkumu z roku 2012 nezaznamenávají v toto datum více pacientů. Dokonce ani burza, kde psychologie hraje významnou roli, nevykazuje horší výsledky.

Dobrá zpráva? Pátek třináctého není tak častý, jak by se mohlo zdát. Většina roků má dva takové dny, některé pouze jeden. Výjimečně „smolné" roky jako 2026 jich mají tři.

Takže až přežijete letošní osudový pátek 13. června, můžete si oddechnout. Alespoň do příště.

Zdroje:Brian Handwerk: Here's why Friday the 13th scares us

National Geographic