PROČ MAJÍ NĚKTEŘÍ LIDÉ Z GENETICKÉHO INŽENÝRSTVÍ OBAVY?

Znepokojení z možných vedlejších účinků genetického inženýrství se poprvé projevilo na konferenci, jež se konala v roce 1975 v kalifornském Asilomaru. Tehdy vznikly obavy, že by geneticky modifikované organismy mohly uniknout z laboratoří a ohrozit člověka i další druhy. Byly formulovány zásady, jak tato nebezpečí snížit na co nejmenší míru.
Obavy vzbuzuje i to, že vědci zcela nechápou důsledky manipulování s geny.. Můžeme bez obav jíst geneticky upravené brambory? Vše nasvědčuje tomu, že ano, avšak mnohé lidi genetické inženýrství nepřestává znepokojovat.
Reálnější jsou obavy, že lidem, k nimž nebyl osud milosrdný a u nichž se může prokázat, že jsou geneticky náchylní k rakovině či srdečním chorobám, může být odepřeno zdravotní pojištění, nebo dokonce i zaměstnání. Takové obavy lze rozptýlit pouze širokou diskusí a snad i pomocí zákonů.
Ještě hlubší obavy pramení z nebezpečí, že pochopení celého genetického ustrojení člověka může ohrozit tajemství života a existenci svobodné vůle. Je-li však determinováno geny, o čem mohou ještě lidé sami rozhodovat? Hrozí, že zavládne genetický determinismus, podle něhož genetická předurčenost rozhoduje o lidském talentu, individualitě, ba dokonce i o tom, jak člověk zemře. Tento spor, k němuž má co říct jak mravní i právní filosofie, tak náboženství a věda, se týká základních otázek života a smrti.