Štítná žláza

Jak prozrazuje název, štítná žláza tvoří štít. Podobná motýlu klade své útlé tělo těsně pod štítnou chrupavku a nad hrtan, zatímco křídla motýla, oba laloky štítné žlázy, leží po stranách průdušnice. Jejím úkolem je tvoření hormonu látkové výměny, který se vyskytuje ve dvou formách. L-tyroxin a ještě účinnější trijodtyronin se skládají hlavně z jódu a jejich funkcí je mobilizovat látkovou výměnu. Stupňují vitalitu dlouhodoběji a trvaleji než rychle působící hormony nadledvin, adrenalin a noradrenalin. Vedle krevního oběhu s krevním tlakem a srdeční frekvencí podněcují funkci dýchání a funkci střev, zvyšují teplotu stejně jako bazální metabolismus, stupňují výkonnost nervů a svalovou vzrušivost, zatímco doba reakce klesá, stoupá bdělost a rychlost myšlení.
Nadto hraje štítná žláza rozhodující roli při procesech růstu. Franz Alexander poukazuje na to, že v evoluci umožnila krok z vody na pevninu. Teprve od obojživelníků mají živé bytosti štítnou žlázu. U mexického druhu mloka axolottla podnítilo experimentální dodání tyroxinu přestavbu z žaberního na plicní dýchání, takže zvířata se změnila z vodních živočichů na živočichy suchozemské. W.L. Brown označil štítnou žlázu za "žlázu stvoření". Dodnes si štítná žláza zachovává vztah k moři přes jód, který se vyskytuje hlavně v mořské vodě. Pouze z něj může tvořit své hormony. Když se lidé vzdálí příliš daleko od moře a vystoupí třeba do výšin odlehlých pohoří, začnou mít snadno problémy se štítnou žlázou.
Význam hormonů štítné žlázy pro lidské zrání ukazuje její nedostatek u kreténismu a myxedému, kde zaostává duševní i tělesný vývoj. Růstové štěrbiny dlouhých kostí končetin se např. uzavírají jen opožděně, postižen je rozvoj inteligence. Ve fázi vývoje má tyroxin podobné účinky jako růstový hormon hypofýzy.
R. Dahlke
Nemoc jako řeč duše