SVATÁ ANNA - CHLADNA Z RÁNA

SVATÁ ANNA - CHLADNA Z RÁNA, O ANNESKÉM POČASÍ A PRANOSTIKY
Svatá Anna je společně se sv. Jakubem (25. července) propojená až do 2. srpna do tzv. anenského období. To se vyznačuje vysokými denními teplotami, a naopak celkem chladnými rány. Naši předkové pro tento jev vymysleli výstižnou pranostiku, ve které hovoří o svaté Anně: „Svatá Anna – chladno z rána“, v moravské verzi pak „Okolo svaté Hanky studené poránky.“ Také jsou již znatelně delší noci, oproti letnímu slunovratu se prodlužují o jednu hodinu: "K Anně svatý hodina ze dne se tratí."
A jak chladnější rána vysvětlují meteorologové?
Důvodem chladných rán je relativně vysoká vlhkost vzduchu v nočních hodinách. Prodlužující se tmavou částí dne, tedy nocí, se mnohem výrazněji ochlazuje zemský povrch. Ten zároveň ubírá teplo z přízemních vrstev atmosféry, což je umožněno jasnými až skoro jasnými nocemi. Tím se znatelně ochlazuje vzduch, který nás obklopuje a my po ránu pociťujeme zimu. Teploty běžně klesají k ránu k deseti stupňům Celsia a naopak ve dne šplhají až ke třicetistupňovým vedrům. Znatelně se tedy zvyšuje amplituda (rozdíl) denních a nočních teplot. Z rána se kvůli zvýšené vlhkosti vzduchu mohou vytvářet přízemní mlhy, a to především v okolí vodních toků, rybníků a přehrad.
https://www.ceskezvyky.cz/svata-anna-zvyky-a-pranostiky/
Svátek sv. Anny bývá přelomem na rozhraní plného léta a jeseně, sklizeň obilí je v plném proudu. V lidovém prostředí se stala patronkou žní a úrody polní, stejně jako ochranitelkou rodinného krbu i selského statku. Proto sedlák už na jaře pozoruje přírodu a praví: "Kolik dní před svatým Jiřím (24.4.) se vrba zelená, tolik dní před svatou Annou (26.7.) jsou žně."
U nás se říkávalo, že kolem sv. Anny jsou žně v největším proudu: "Svatá Anna srp vzala a žala",
nebo: "O svaté Anně žitečka se nažne." Někde říkali: "Svatý Jakub seče, svatá Anna peče." V horách se obyčejně říkalo: "Svatá Anna zavádí žence do pšenice."
Na Zlínsku si libovali:
Není jako o svatej Anně, dyž si sedlák žitečka nažne:
chodí na humně, pysky naduje, praví, že má chodně.
Naši předci bedlivě sledovali mravence a podle jejich počínání usuzovali další vývoj počasí:
Jsou-li mravenci v den svaté Anny na záhoně, bude mokrý podzimek, jsou-li v brázdě, bude podzimek suchý.
Když na den svaté Anny mravenci pilně lezou a kopky dělají, hádá se na tuhou zimu.
Vyzdvihují-li mravenci na svatou Annu hlínu, čekejme tuhou zimu.
Další pranostiky:
Annenské chladné rosy ohlašují pěkné časy.
Je-li svatá Anna prokřehlá, přijde zima studená.
Je-li zelí před Annou pěkný, je po Anně škaredý.
K Anně svatý hodina ze dne se tratí.
O svaté Anně sedlák si žita nažne.
O svaté Anně žitečko se nažne.
Od svatej Anky - žimne podranky.
Okolo svaté Anky chladné poránky.
Svatá Anna - chladna z rána.