Moudrost starých Čechů… Jan Amos Komenský

I. Přísloví od Boha a angelů vzatá

Bohu říci učiniti jest.
Bůh štěstím vládne.
Člověk myslí/míní, Pán Bůh obmyslí/mění.
Jest Boží a Michalů; o opilém říká se. To tuším od nějaké historie.
Boha nepřeválíš.
Nekázal P[án] B[ůh] bláznit. (Učinil nás k obrazu svému; moudře sobě
veďme.)
Bůh není náhlý, ale jest pamětlivý. Žal. 50, 21.
Jak tě najde, tak tě souditi bude. Ezech. 33, 12.
Pěkný jako angel.
Dobře bude, když čert umře a peklo shoří. (Nevážní říkají; avšak se i vážně užívati může, když vyznamenati chceme, že v světě darmo lepšího způsobu čekati, protože ďábel lidí svozující neumírá.)
Čert ďábla škube; t. o zlých sebe dojímajících.
Léhá na čertové plachtě.
I s čertem on trefí.
Nedarmo čert svou matku bil, že se neuměla vymluviti.
Trefil čert na ďábla.
Nebude po čertově vůli.
Čert vždy musí svou vyvésti.
Chybila mu modla; od modly. (Hicne, an inter artificialia? t. religiosa
ovšem.)
Právě dokřtěný.
Neobřezaný Žid, vel: křtěný Žid.