„Prostě píšu, když mi duše řekne, abych psala“

Současná finská autorka Anna Kristina Carlson je fascinována osudy vědců, jejich převratnými myšlenkami i druhou polovinou 19. století.
Finská spisovatelka Anna Kristina Carlson (nar. 1949) vystudovala obecnou literární vědu na Helsinské univerzitě. Po absolutoriu v roce 1974 pracovala více než dvacet let jako redaktorka největšího finského časopisu Suomen Kuvalehti a roku 1996 vstoupila na dráhu spisovatelky a publicistky ve svobodném povolání. Píše reportáže, fejetony, literární kritiky, přispívá do různých tematicky koncipovaných sborníků, dělá rozhovory s význačnými představiteli literární scény. V letech 2001–2006 řídila časopis Books from Finland, který se zabývá propagací finské literatury v zahraničí.
Jejím prvním literárním počinem byla básnická sbírka Hämärän valo (Světlo šera, 1986). V devadesátých letech vydala pod pseudonymem Mari Lampinen sérii dvanácti příběhů pro mládež, jejichž hlavní hrdinkou je třináctiletá Anni.
Skutečným průlomem byla však až její románová prvotina Maan ääreen (Na konec světa) z roku 1999. Mnohovrstevnatý příběh helsinského studenta Lennarta Falka se odehrává v sedmdesátých letech devatenáctého století a oním „koncem světa“ je vzdálené sibiřské město Nachodka, kde se student geologie usadí. Ani tam však neunikne rozporuplnosti života a nejistotě osudu.
Po desetileté odmlce přišla autorka s dalším románem situovaným v podstatě do stejného historického období, jen se tentokrát odehrává v malé anglické vesnici Downe, jejímž nejslavnějším obyvatelem byl slovutný Charles Darwin. I tento román, Herra Darwinin puutarhuri (2009; česky Zahradník pana Darwina, 2011), se dočkal úspěchu u kritiky a přes svou experimentální formu překvapivě (alespoň pro samu spisovatelku) i velmi příznivého ohlasu čtenářů. V roce 2010 za něj Kristina Carlson obdržela Státní cenu za literaturu a o rok později byl nominován také na Cenu Severské rady za literaturu.
Zdá se, že fascinace osudy vědců, jejich převratnými myšlenkami i druhou polovinou 19. století autorku neopouští, neboť román William N. Päiväkirja (Deník Williama N.), který by měl vyjít letos v létě, je volně inspirován životními osudy finského botanika a odborníka na lišejníky Williama Nylandera, jenž žil na konci 19. století v Paříži.
V rozhovorech se této spisovatelky často ptají, proč nevydává knihy častěji. Minulost literární kritičky Kristina Carlson nezapře, když říká, že není možné pouze psát, ale že je třeba psát hlavně dobře, tj. jasně a přesně, nalézt tu správnou atmosféru a rytmus, najít propojení mezi jazykem a myslí. „Prostě píšu, když mi duše řekne, abych psala,“ dodává.

© Lenka Fárová – 13. 6. 2011