Trapas ve Vietnamské prodejně

Na dnešní nákup u Vietnamců jsem se opravdu těšil, protože mne jeden Vietnamec v tržnici konečně naučil pozdravit a poděkovat. Není to tak těžké, ale stejně to dalo práci zapamatovat si úplně jinak znějící jazyk.
Vešel jsem do prodejny, lehce se uklonil a nahlas řekl, jak jsem si zapamatoval: “Toj sí hej.”, což znamená “Dobrý den”. Přepis není přesný, ale tak nějak to zní.
Nikdo mi bohužel na pozdrav neodpověděl, slečna za pokladnou jen trochu sklonila hlavu a tři Vietnamci mezi regály se za ně začali schovávat. Začal jsem se obávat, že jsem to nějak nevyslovil správně.
Koupil jsem pár věcí, šel k pokladně, nechal si věci namarkovat a pak řekl: “Toj kásun.” - což znamená “Děkuji.”
Pokladní jen pokývala hlavou a neřekla nic. Skoro jsem si začal myslet, že asijské národy nejsou tak zdvořilé, jak se o nich říká. Nebo u nás nějak zvlčili.
Nakonec jsem použil i poslední slovíčka, která jsem znal: “Daj qen ňů”, což je prostě “Na shledanou.”
Slečna jen vyprskla smíchy a česky řekla: “To je mi líto.” Zarazil jsem se: “Co?” “Že máte plíseň. Promiňte, možná jsem dobře nerozuměla, ale tak to znělo.” “To mělo být na shledanou.”
“Aha. Na shledanou je tam biet.”
“A já řekl…” - zděsil jsem se.
“Že vás svědí rozkrok, protože máte plíseň.”
Nějak jsem zrudl. “Ehm.” - odkašlal jsem si nervózně, ale musel jsem se zeptat: “Děkuji se tedy asi neřekne toj kásun.”
“Ne, děkuji je kchá mun. Vy jste místo toho řekl, že máte plíseň.”
Musel jsem se chytit pultu. “A jak je dobrý den? Asi to nebude toj sí hej.”
Rozesmála se, až se také musela chytit pultu. “”Dobrý den je xin čáo.”
“A já řekl?”
“Že jste si prdnul. Kdo vás to učil?”
To už se řehtal celý krám. Tedy, všichni Vietnamské národnosti. Před očima se mi začaly dělat mžitky. Tak já vešel do obchodu a na celý krám s úklonou a úsměvem nadšeně oznámil, že jsem si právě u nich prdnul. Potom jsem se svěřil, že mám plíseň a ještě si postěžoval, že mne svědí rozkrok. To už jsem rovnou mohl říct, že mám ptáka ohniváka.
Když jsem odcházel, slečna mi zamávala a zavolala “Ať se brzy uzdravíte!”
Otočil jsem se a vrazil do první značky.
Takže… Pokud se chcete naučit cizí jazyk, využijte certifikované učitele. A pokud potkáte někde v tržnici postaršího Vietnamce s bílo-modro pruhovaným trikem, kožené bundě a fedorou na hlavě… Dejte mu za mne přes hubu. Kchá mun