
BLOG podělte se s ostatními o své názory
Milý pane faráři, ani nevíte, jakou mi Váš dopis udělal radost. Nečekala jsem, že si vzpomenete na starou bábu a její narozeniny. Když mi pošťačka přinesla dopis, nemohla jsem tomu uvěřit. Vždyť mně už poštou chodí jen složenky! Nikdo jiný si na mě nevzpomene. A teď tak...
Ze školních lavic známe bytost, kterou dávní Řekové nazývali Áres. Áres byl „bůh“ války. Také mnohé jiné dávné civilizace vnímaly existenci této bytosti a její souvislost s bojem. V současnosti je však dostupné poznání, které odhaluje pravé jméno této bytosti, ale zárov...
Každý člověk chce být zdravý, šťastný, svobodný, silný a sebevědomý. Je však otázka, jak toho dosáhnout? Využívají se různé metody, z nichž ale žel, většina nevede k trvalému dosažení síly a zdraví. A to proto, že se neodvíjejí od samotné vnitřní podstaty člověka – od j...
Mountfield měl celé léto vše za polovic a já měla narozeniny. Byla to souhra náhod, anebo osud, co rozhodlo o zvucích, které mi budou po celé tohle divné babí léto rezonovat v hlavě? Ty proklaté zvuky!Pro někoho otravné, monotónní stříhání, pro mě volání samotného p...
IV. Od povětří a větrůLepší pták na talíři pečený nežli v povětří vznešený; t. lepší věc jistánež nejistá.Větrem živu býti nelze.Zpraví to jak vítr mouku/plevy/pastuší chalupu.Oni tam z té strany větru nahánějí.Aby naň vítr nevál; t. rozkošní...
Vánoční stromeček je tichým svědkem sváteční pohody i rodinných setkání, ale každé Vánoce jednou končí. Kdy je tedy ten správný čas uklidit ozdoby a rozloučit se se sváteční atmosférou? Jedna stará, téměř pohádková pověra napovídá, že bychom stromeček neměli odstrojit d...
Jak z péče o sebe nedělat další bič? Naučte se nepodléhat vnitřnímu tlaku. „Měla bych víc odpočívat. Jít spát dřív. Měla bych meditovat, psát si pocitový deník, cvičit, běhat, být víc offline, říkat častěji ne…“ Zní vám to povědomě? Péče o sebe se někdy sama pro...
Lepší publikum jsem neměl, a tak jsem to vysypal na nočního hlídače Sigmunda Wollmana. Prohlásil jsem, že už toho mám po krk; že nandám na talíř buřty a zelí, půjdu vzbudit majitele a hodím mu to do ksichtu. Už mám toho blafu dost a dělá se mi z něj špatně, uráží mě to ...
Maloměsto, neděle kolem poledního, kuchyň mých rodičů. Přítomní: já, manžel, tři děti, táta (děda), mamka (babička), první teta v důchodu, malý pes a následně všichni ti, kdo sem v době oběda lezou.„Už jsi slyšela náš nový zvonek?“ ptá se mě děda, a když zakroutím h...
TOP autoři v sekci blog
za poslední měsíc