ČERVENEC, LIDOVÉ ZVYKY A TRADICE

Měsíc červenec nese v mnoha jazycích název odvozený z latinského Julius, anglicky July, německy Juli, slovensky Júl. V našem kraji se přidala k názvu předcházejícího měsíce přípona – ec, která měla vyjadřovat následnost měsíců, že červenec následuje po červnu. Červenec začíná stejným dnem v týdnu jako duben a v přestupném roce začíná a končí jako leden.
V tomto prázdninovém období není mnoho svátků, které by se v lidovém prostředí slavily. Bylo to tím, že pro naše předky červenec a srpen představoval vrchol léta, čas, kdy se schylovalo k závěrečné sklizni, a tak se většina doby trávila prací na poli, což se týkalo i dětí – ty měly prázdniny především proto, aby doma mohly pomáhat. Žně začínaly okolo poloviny července, na svatou Markétu. Aby šlo kosení pěkně od ruky, celý den se zpívalo, lidé na poli i jedli a pili (nejčastěji buchty).
Pro období léta jsou charakteristické různé církevní svátky, které mají spíše ráz prosby o pomoc. V létě je několik významných církevních svátků, kdy se konaly veliké mše a kdy se všichni věřící scházeli ke společné modlitbě a prosili Krista, Pannu Marii a Boha, případně některé světce jako sv. Vavřince, sv. Prokopa atd., aby jim zajistili pěkné počasí, a tudíž aby se úroda, která byla na poli, sklidila beze škod. Většina zvyků, pokud se nějaké konaly, měla velice úsporný charakter a jejich smyslem bylo zase získat boží přízeň k tomu, aby lidé zdárně dokončili ten roční hospodářský cyklus.
Další významnou červencovou událostí byly pro naše předky poutě, hlavně anenské a mariánské. Pouť tehdy představovala církevní slavnost spojenou se skutečnou poutí na nějaké poutní místo. Na poutní mši potom byli uctíváni patroni místního kostela nebo kaple, na návsi či náměstí se pořádaly trhy a rodiny se scházely při společném obědě, kde vesele hodovaly. Podávaly se pokrmy z hovězího masa, knedlíky, řízky, koláče a pivo nebo víno. Symbolem bylo perníkové srdce, které jako protidárek za velikonoční vajíčka kupovali chlapci dívkám. Zdroj Facebook - České zvyky....