Přihlásit se  |  Zaregistrovat
cz Česká republika  / 
dnes má svátek:
Miluše (1)
Logo
Home  ~  Kultura  ~  

ČESKÁ HYMNA A JEJÍ PŘÍBĚH

Politika

(254)

Zábava

(580)

Společnost

(2738)

Kultura

(937)

Sport

(102)

Cestování

(140)
ČESKÁ HYMNA A JEJÍ PŘÍBĚH
<>
icon 28.10.2025 icon 3x icon 150x
Státní hymna je jeden ze sedmi státních symbolů a je tvořena první slokou písně „Kde domov můj“, která pochází z české divadelní hry „Fidlovačka aneb žádný hněv a žádná rvačka“, která byla poprvé uvedena 21. prosince 1834 ve Stavovském divadle. V roce 1930 byla k písni Kde domov můj oficiálně přidána druhá sloka, slovenská hymna Nad Tatrou sa blýská. Po vzniku České republiky v roce 1993 zůstala pouze první sloka.
Kde domov můj se jakožto neoficiální česká hymna zpívala už od 60. let 19. století. K popularitě písně, která se v 19. objevila i ve formě četných regionálních nebo humorizujících obměn, paradoxně přispěl i její zákaz v období Bachova absolutismu v 50. letech 19. století.
Název „fidlovačka“ označuje ševcovský nástroj užívaný k hlazení kůže. Fidlovačka byl rovněž název ševcovských slavností v pražských Nuslích, ke kterému se hra spisovatele, divadelníka a vlastence Josefa Kajetána Tyla, vztahuje. Příběh nešťastně zamilovaného ševce, krásné Lidušky a povýšeně vystupující poněmčené vdovy Mastlíkové, která málem provdá svoji svěřenkyni sňatkovému podvodníkovi, nebyl kritikou přijat zrovna kladně a po premiéře dočkal pouze jediné reprízy. Málokdo dnes také ví, že část Fidlovačky byla původně zpívána v němčině.
Píseň Kde domov můj v podání postavy slepého žebráka Mareše představovala jeden z mála světlých bodů neúspěšné frašky. Autorem hudby budoucí české hymny byl už tehdy uznávaný hudebník a skladatel František Škroup. I přes neúspěch Fidlovačky se píseň Kde domov můj stala součástí repertoáru slavných pěvců Karla Strakatého a Jana Křtitele Píška, díky kterým byla představena širšímu, dokonce i zahraničnímu publiku.
Ne všude se však Kde domov můj setkal s přijetím. Své výhrady, především proti textu této písně, měli Jan Neruda, Edvard Beneš, ale dokonce i Tomáš Garrigue Masaryk. Nakonec však, vyjma malých úprav, zůstala slavná Škroupova a Tylova píseň nezměněna.
Kalendář s jedinečnými českými zvyky a tradicemi: https://eshop.ceskezvyky.cz/kalendare/
PeopleSTAR (1 hodnocení)
básničky 950
citáty 2740
vtipy 2785
zpovědi 0
videa 0
blog 743
povídky 324
Další příspěvky autora
SRPEN, LIDOVÉ ZVYKY A TRADICE
S příchodem srpna se dětem otevírá druhá polovina letních prázdnin, zatímco hosp...

ŽENO, SLYŠÍŠ MĚ?
Ženo, slyšíš mě? Dnes je ten den, kdy se postavíš sama za sebe. Už jsi toho unes...

ÚMORNÁ VEDRA - SUCHO
Vedra jsou úmorná, sucho jako blázen. A to je konec července. A to začíná být ve...

TOPlist TOPlist
Stránky PeopleLovePeople používají soubory cookie. (Další informace).