JAK VZNIKL PŘÍBĚH O "DŘEVĚNÉM KONI"?

Rampu, kterou objevil Heinrich Schiemann, považovali archeologové mylně za nakloněnou plošinu, po níž Trójané odtáhli koně do města.Skutečnost je však taková, že epizoda s koněm patří v Homérově popisu obléhání Tróje k těm, které žádným archeologickým nálezem nelze dokázat.
Homérova Ílias končí smrtí Hektora a pohřebními slavnostmi dlouho před vypleněním Tróje, takže o koni v ní není ani zmínka. V Homérově dalším eposu Odysseia však tuto událost letmo popisuje putující hrdina Odysseus. Nejúplnější popis, v němž hlavní roli hraje trojský hrdina Aeneas, podal téměř 1200 let poté v 1. století př. n. l. Vergilius.
Vykladači, kteří odmítají přijmout doslovnou pravdivost příběhu o dřevěném koni, vysvětlují popis této události z per dávných spisovatelů různě. Jedna teorie praví, že kůň byl jakousi obléhací věží nebo beranidlem, použitým proti městských hradbám. Ačkoliv v době bronzové k obléháním docházelo, neexistuje jediný důkaz o tom, že se při nich používaly obléhací prostředky. Podle další teorie Homér hovoří o lodích jako o "mořských ořích" - "dřevěný kůň" mohl tedy představovat řecké loďstvo.
Jedno z možných vysvětlení je, že koně, kterého Trójané odtáhli do města, použil Homér jako symbol vyjadřující způsob, jakým na sebe Trójané přivolali záhubu. Egypťané měli příběh o vojácích, propašovaných do města v pytlích, které obyvatelé omylem považovali za dary. Příběh o dřevěném koni mohl vycházet z této historky.
Z knihy: Nejdramatičtější historické události, které změnily svět