KDYŽ SE DOBYTEK NA PASTVU VYHÁNĚL, ZVYKY A POVĚRY

Chov dobytka je nyní většinou stájový, ale v dřívějších dobách se dobytek pásl kromě zimního období venku pod širým nebem. Pásl se ne společných pastvinách – občinách – obyčejně ve společném stádě pod dohledem obecního pastýře. Když pak byly občiny rozděleny a v pole proměněny, nastal chov dobytka ve stájích. Jen v krajinách pohorských, kde byly pastviny zachovány a tam, kde bylo hospodaření trojdílné, páslo se dále pod širým nebem, a to z počátku na stráních a na úhorech. Po žních na strniskách a po podzimní senoseči i na lukách. Tam kde pásl každý na svém, tak pásly dobytek obyčejně hospodářovy děti, jedno po druhém, jen tam, kde jich bylo málo, zjednával se pasák nebo pasačka (pastevec, kravař, skoták).
Propouštění dobytka z chléva ven bylo důležitým okamžikem, a proto byly konány mnohé obřady pro ochránění dobytka. V některých krajinách na Domažlicku kladli před práh chléva drny, aby krávy nikdo neuhranul, neboť prvý člověk, který by se jinak kravám podivoval, zadívá se na drny o obdivuje tyto, tudíž krávám neublíží. Na Ostravsku zase přibili mezi dveře kudy dobytek vychází desku, na kterou položili drn travou dolů, takže dobytek procházel pod ním.
V Podkrkonoší, když se dobytek z jara poprvé vyváděl na pastvu dávali domácí pod prahy chléva vidle s koštětem, aby nedostal “ourok“ (uřknutí). Jinde (Mladoboleslavsko) před vyháněním dobytka z chléva dávali pod prahy pouze pometlo (koště), přes ně musel dobytek jít, aby ho nikdo neočaroval. Kolem Brna položili na prahy podél povříslo a pokropili svěcenou vodou. Jinde dávala hospodyně pod práh skrojek chleba a vejce, oboje se potom dalo žebrákovi. Na Žďársku položily hospodyně pod prahy, které měl dobytek překročit vajíčka a na ně „drapák“ (staré koště). Nerošlápl-li je dobytek, bylo to pokládáno za dobré znamení, že bude ušetřen nemocem a jiných pohrom. Někde při prvním vyhánění dobytka kladli před prahy chléva vařená vejce, aby krávy nekulhaly. Obyčejně dávali vejce bílá, někde však také malovaná. V okolí Velkého Meziříčí posypávaly hospodyně zápraží mákem, na mák položily drn a podle drnu vejce, koště a zámek.
Na Slovensku (Mor. Liesková) přetahoval gazda (hospodář) přes práh řetěz a nechal ho zamčený po devět dní, klíč od zámku nosil však gazda při sobě. Tak zůstane dobytek zdravý i dobře se pase. Rovněž kolem St. Hrozenkova natáhly pod prahem řetěz a červený pás, jímž se ženy opásají.
Místy, když se dobytek ponejprv na pastvu vyháněl, strčil pasák do hnoje tolik bezových prutů, kolik kusů ze stáje se mělo vyhnat. Větvičky pak pokryl čerstvým hnojem, aby ochránil dobytek před očarováním. Jinde, nežli dobytek vypustili z chléva, vplétali mu do ocasu (nad vlásení) červenou pentličku. V Brušperku uvazovali pentličku krávě na konec ocasu, teleti a beranu na krk, místy užívali červeného sukénka. To se dělo proto, aby se zahleděly „zlé oči“ na tu nápadnou barvu a dobytku neuškodily. Někde tak dělali proto, aby dobytek nedostal červený moč, podle jiných proto, aby nestřečkoval (nebláznil, netřeštil). Jinde nakuřovali dobytek úročníkem.
Na mnohých místech Moravy a Čech, než se dobytek vyhnal na pastvu, dávali každému dobytčeti „škejbu“ (skývu) chleba, smočenou ve svěcené vodě nebo pokropenou a posypanou svěcenou solí. V západní Moravě potíraly hospodyně dobytek, než jej pustily na pastvu čerstvě pečeným chlebem mezi rohy. Jinde jej potírali třikráte po hřbetu, aby netrkal.
Hojně také kropili dobytek „kočičkou“, proutkem posvěceným na Květnou neděli namočenou ve svěcené vodě a tu samou větvičku potom nese pasák sebou na pastvu, aby se dobytku nic zlého nestalo.
Na Horácku měli zvyk zvaný „Zajímání“
Zajímání bylo zkrocení bujnosti poprvé vyháněného dobytka na pastvu: Na provodní jarmark, který se konal v úterý po Velikonocích chodili pastýři do Velkého Meziříčí pro koření, které starý pastýř nebo babka kořenářka prodávali v boudě (ve stánku). To, ale museli „ukrást“. Mezitím co prodávající s někým vedle boudy mluvil, pastýři si z vystavených hromádek vzali, co potřebovali, ale pak stranou vše zaplatili. . . celý text volně ke čtení
https://ceskezvyky.cz/kdyz-se-dobytek-na-pastvu-vyhanel.../