Přihlásit se  |  Zaregistrovat
cz Česká republika  / 
dnes má svátek:
Nikola (97)
Logo
Home  ~  Kultura  ~  

O DNEŠNÍ PRANOSTICE A CO JE TO CISIOJAN

Politika

(265)

Zábava

(664)

Společnost

(3144)

Kultura

(1024)

Sport

(104)

Cestování

(177)
O DNEŠNÍ PRANOSTICE A CO JE TO CISIOJAN
>
icon před 17 min. icon 0x icon 2x
Neobvyklá rýmovaná průpovídka: „Z ledu Alžběta má brod, u Kateřiny znám Ond.“ patří vlastně k našim nejstarším pranostikám, neboť je převzata z Korandova cisiojanu "Nové léto" z roku 1472. Účelem těchto staročeských veršovaných kalendářů bylo členění roku podle svátků, v našem případě se upozorňuje na listopadové světce Alžbětu (19.11.), Kateřinu (25.11.) a Ondřeje (30.11.).
Z pranostiky se však navíc podruhé během podzimu dozvídáme o výskytu ledu, tedy silnějších mrazů, poprvé to bylo na Martina (11.11.) S ohledem na letopočet pořekadla je ovšem nutné zvážit datum ve vztahu ke kalendářové reformě, která proběhla v roce 1582, po 4. říjnu nově následoval 15. říjen. Reforma je také známá jako přechod na gregoriánský kalendář. (Jan Munzar)
O cisiojanu:
Cisiojan byla mnemotechnická pomůcka k zapamatování nepohyblivých svátků v křesťanském kalendáři používaná ve středověku. V Čechách byl používaný od 13. století až do 17. století. Cisiojány měly formu obvykle sylabických dvojveršových básniček pro každý měsíc roku a jednotlivá slova cisiojanu začínala na počáteční slabiky názvů hlavních nepohyblivých svátků křesťanského roku. Cisiojany se užívaly v datovacích formulích k označení dne v roce. Bývalo uvedeno vždy několik slabik za sebou (aby se předešlo nejednoznačnosti). Datum se vztahovalo ke dni označovanému první slabikou.
Nejstarší dochovaný cisiojan (psaný ještě v latině) pochází z roku 1246 a vznikl na základě dřívějšího nedochovaného kalendáře olomouckého kostela. Nejstarší dochovaný český cisiojan pochází z roku 1260. Kromě českých a latinských jsou dochovány ještě cisiojány německé.
Cisioján na kalendářní desce pražského orloje zní takto:
Leden – Obřezán Kristus, Mudrci jdou, zlato, drahou myrhu nesou; Antonína mráz pojímá, Pavel víru přijímá.
Únor – Máš Hromnic, panno Důro, jdi do Školy, čas skůro; půjde brzo za tebou Petr, Matěj k posledou.
Březen – Březen přináší podletí; čápi za Řehořem letí, Kedruta od Benedikta zvěstuje panně Krista.
Duben – Duben se s Ambrožem bouří; z země se kouří. S Tiburcím trpí mile škodu Jiří v Markově provodu.
Květen – Jakub kříž s Filipem našel, do lesa Pankrací s Žofkou šel, milostné jaro ztratil. Urban léto navrátil.
Červen – Červen trávu kosívá, Medard deště mívá a Vít se trápí horkým vedrem i Jan Křtitel s bratrem Petrem.
Červenec – Již Mářa, Prokop, Jan Hus, Kilián jdou žat; Markét rozeslán; vzali Elše, Mandě v čest. Jakub, Laděk s Martou jest.
Srpen – Petr vsazen, Pán proměněn a Vávra pečen; v tom Matka do nebe jest vzata, drou Bartoně, hlava Jan sťata.
Září – Jiljí podzim začína; Marije zrozena. Kříž výš. Lid s Lampertem, jež Matouš zahnal, v patách jde Vác, Michal.
Říjen – Remigius hrozny sbírá, jež Viktor lisem svírá; Havel Luk. apoštolovi mráz přináší Šimonovi.
Listopad – Všickni svatí jsou neradi, že Lid, Martin s Brikcím vadí, jimžto Běty, Marje přej; za Kateřinou jde Dřej.
Prosinec – Po sněhu Bára s Mikulášem šla, v noci Lucka len předla; pověděl Tomáš trestán: Narodil se Kristus pán. Zdroj Facebook - České zvyky, tradice a pranostiky
PeopleSTAR (0 hodnocení)
básničky 1060
citáty 2850
vtipy 2895
zpovědi 0
videa 0
blog 853
povídky 434
Další příspěvky autora
CO NÁM MÁMY ZAPOMĚLY ŘÍCT
Co nám naše mámy (a jejich mámy) zapomněly říct o perimenopauze… aneb „Vítejte v...

PŘÁSTKY, LIDOVÁ TRADICE PLNÁ SPOLEČNÝCH VEČERŮ
Zima přišla s nekonečně dlouhými a tichými večery. Na polích i po celé návsi lež...

O BÁBOVCE, LIDOVÉ ZVYKY A POVĚRY
Bábovka patří k nezdolným klasikám pečených moučníků, v mnoha případech nám přip...

TOPlist TOPlist
Stránky PeopleLovePeople používají soubory cookie. (Další informace).