MAUSÓLOVA HROBKA

Mausólus, perský vládce (satrapa). velké části dnešního Turecka, vešel do dějin především svou smrtí. Ať už jako vladař dosáhl jakýchkoli úspěchů, byla to jeho velkolepá hrobka v Halikarnássu - dnešním Bodrumu - , jež mu zajistila místo mezi sedmi divy světa a zvěčnila jeho památku ve slově mauzoleum. Mausólus zemřel kolem roku 350 př. n. l. Hrobku mu dala zřídit jeho vdova a zároveň sestra Artemísia. Když byl nejskvělejší pomník, jaký tehdejší svět znal, dokončen, smísila Artemísia manželův popel s vínem a kořením a vypila ho.
Hrobka je několiokastupňová a její součástí je kolonáda se šestatřiceti sloupy, připomínající chrám, a schodovitá pyramida. O voze taženém čtyřmi koňmi na jejím vrcholu se soudí, žer původně vezl sochy Mausóla a Artemísie v nadživotní velikosti. V 15. století hrobka posloužila johanitům jako zdroj kamene na stavbu hradů. Její zmenšeninu je nicméně možno spatřit na londýnském hřbitově v Highgate - stojí tam nad hrobem viktoriánského magnáta Julia Beera.
Vdovina drobná pozornost: 55 metrů vysoká Mausólova hrobka z bílého mramoru měla sloupořadí zdobené obrovskými sochami místních vládců a válečníků. Na vrcholu stavby stál vůz tažený čtyřmi koňmi.