NA SVATÉHO MATOUŠE - .....

NA SVATÉHO MATOUŠE - BRAMBORY DO KOŠE, POVĚRY A PRANOSTIKY
Také se říká: "Den svatého Matouše je první podzimní den." Dnešní svátek spadá do období, kterému se říká ludmilsko - matoušské pozdní léto. Datuje se od dnů na konci první zářijové dekády až po dny v polovině poslední zářijové dekády (cca od 10.9. do 25.9.) a je charakteristické velmi nápadnými teplotními výkyvy v dlouhodobém průměru teplot. Pravděpodobnost těchto ludmilsko-matoušských poklesů teplot se pohybuje kolem 65 %. Tyto teplotní výkyvy nemívají kritický průběh.
Kolem svátku sv. Matouše se vyvinuly různé zvyklosti a rčení. O dětech, které se narodily v noci na sv. Matouše, se říkalo, že budou vidět duchy. V předvečer Matušova dne se pokoušely mladé dívky a vdavekchtivé ženy zjistit, kdy a za koho se vdají, a to tak, že nechávaly plavat na vodě zrníčka nebo kousky papíru a podle jejich pohybu a kam doplavaly hádaly, kdy a za koho se provdají.
Co nám přináší apoštol Matouš:
(dle selského kalendáře z r. 1867)
Na apoštola Matouše
chodíme zase v chlupatém rouše.
Hledáme teplých čepic k tomu,
sedáme tím více pak v domu.
Hrozny vinné se nadýmají
a lidé se k vinobraní mají.
Připravují sudy, také kádě,
neb každý miluje víno hojně.
Většina matoušských rčení souvisí s babím létem, jehož výskyt se dá v tuto dobu již velmi pravděpodobně očekávat a které se pak uplatňuje po delší dobu, např.: „Matouše jasný den čtyři týhodni potom jasné předpovídá.“ Zároveň jde i o nejstarší pořekadlo doložené A. Strnadem r. 1793. Velmi známou je pranostika „Po svatém Matouši čepici na uši“, kterou zachytil ve svém Mudrosloví F. L. Čelakovský (1799-1852), ale povšimněme si, že se neříká na Matouše, ale po něm – a to je velký rozdíl. Souvisí to patrně s tím, že již u nás převládají zimy mírnější a nástup nižších teplot je posunutý na pozdější měsíce. Místy babičky říkaly: "Na svatého Matouše bramborám sluší do koše a po svatém Matouši kožuchem kryj záda a čapuchou uši."
Další rčení je zajímavé svým obsahem: "Na svatého Matouše, vyměň slámu do lože." Po žních, po vymlácení obilí se dříve vyměňovala stará ložní sláma za novou a pálila se. Na nové vonící slámě bylo prý požitek odpočívat. Podobný věcný obsah má i staré české rčení: "Na slámě svatého Jakuba." Naši předci říkali plachtě (prostěradlu) mezi slámou a peřinou poslamka.
Pranostiky:
- Svatý Matouš přivádí podzimec.
- Den svatého Matouše je první podzimní den.
- Svatý Matouš dny zkrátí i zchladí.
- Svatý Matouš svačinu zakous.
(Den se krátí, proto se již na práci na poli nebalila svačina)
- Svatý Matouš, svačinu jen nakous, svatý Václav (28.9) svačinu splácal, svatý Josef (19.3.) ji zase dones.
- O svatém Matouši vlaštovka nás opouští.
Zdroj Facebook - České zvyky.....