Obraz domu a dvě hlavní přikázání v praxi. 1. Miluj Boha svého celým svým srdcem, celou svou myslí a celou svou duší!. 2. Miluj bližního svého jako sám sebe!

Obraz domu a dvě hlavní přikázání v praxi. 1. Miluj Boha svého celým svým srdcem, celou svou myslí a celou svou duší!. 2. Miluj bližního svého jako sám sebe!
| Marie Bernadeta | Moje filozofie



Obraz domu a dvě hlavní přikázání v praxi.

1. Miluj Boha svého celým svým srdcem, celou svou myslí a celou svou duší!.
2. Miluj bližního svého jako sám sebe!

.............................................................................................................................


Přemýšlím nad tím, že domy na kamenech stojí, na pevném základu, který odolá a nese tíži domu a podrží ho rovně stát, však kromě pevných základů je třeba prvně míti plán, jak dům postavit a jaký bude míti provedení, tvar. Ten obraz o domu a jeho stavbě nám obrazem je dobrým pro vztahy naše navzájem. Je shůry totiž dáno a je to také psáno, kdo pro koho žít bude a kdo s ním kráčet ruku v ruce do věčnosti může, však co je pevným záíkladem každičkého vztahu? Nad tím musím nejdřív přemýšlet a zkoušet v dlani potěžkávat, zda bude jako kámen stát a držet všechno v nás, abychom směli v domě- vztahu s někým- přebývat.
Vztah s Bohem drží na mé víře v život samotný a stavba jeho a všechny jeho místnosti visí na milostech shůry a zároveň na pokoře spojit svoji vůli s vůlí vyšší, která pravdu zná a v nitru duše hlas náš vnímá a potřeby a touhy naše niterné vždy do podlaží vyzvedne.
Kam poděje se člověk ze dne na den a proč je náhle se vším amen tady na světě? Vždyť v odcházení tomto není vysvětlení pro toho, kdo neuvěří, že všechno viditelné má svůj základ ve svém Stvořiteli. Pro smích jsou často tyto věty, však důkazů je dosti pro to, že na zemi jsme hosti a každý přichází a odchází, jak psáno jest, v tom patří Bohu sláva, čest, že neponechá tady nikoho déle, nežli má tu být a života dar uchopit.
Na čem však stojí domy, ve kterých denně přebýváme s těmi, které milujeme? Když navzájem se přijímáme a učíme se s láskou a vírou v dobro duše vlastní i té druhé naslouchat a vůli vyšší prostor dát, aby mohl působit v "mém domě" Duch svatý, který drží v ruce správné plány a nitro mé i bližního zná dobře a může zevnitř působit na něho i na mne. Co je tím pevným kamenem patřičných rozměrů a v žádaném množství, jak připravit ho pod stavbu každičkého vztahu?
Miluji tě, mám na mysli dobro tvojí duše i své vlastní a mířím s těmi úmysly vždy do věčnosti, která trváním je pevné mysli v Lásce, která prosvětluje zákoutí každé lidské duše, neboť když rozdáváš, vždy se násobí a srdce lidská prohořuje a je tak "solí země", která dává žití chuť a smysl, pro co žít a pomáhá nám každou místnost v "domě" city obarvit. Základem každičkého vztahu a stavby toho domu musí býti pevné rozhodnutí, že láska, kterou projevuji je spojena s mou vůlí v bytí a touhou s bližním jíti k cíli, jímž je naše rozhodnutí býti jedním tělem skrze Krista, jenž za nás zemřel a s nímž vzkíšení i máme jednou do věčnosti. Vždyť v Kristu žijeme i umíráme a spolu s ním neseme svůj kříž v této zemi, kde všechno je jen zkouškou pro život skutečný. Pak každé umenšení sama sebe a přemáhání vlastní je radostí mi a kamenem tím pevným pod stavbu vztahu s každým bližním. Ne pohodlný, ale život plný odříkání k užitku je mojí duši, které pokora vždy sluší a naučit se děkovat vždy pouze Bohu, jenž života je dárcem a s kterým ruku v ruce můžeme žít jednou v Nebi prostý život v blaženosti, kterou připravil nám na věčnosti.


Vždy po obvodu
do základu domu
kladu pod svou příští stavbu
svou láskyplnou snahu milovati
a přijímati
sama sebe i bližního a klásti
jeho potřeby před svoje vlastní,
to cestička je ke svatosti, buďme svatí
a můžeme tak pod své domy, vztahy, základy si dáti
a v domech těchto s těmi, které milujeme, také přebývati.