Pašijový týden

PAŠIJOVÝ TÝDEN - ŠEDIVÉ ÚTERÝ, LIDOVÉ ZVYKY A TRADICE
Název je údajně odvozen z barvy popela. V některých oblastech jde o žluté úterý, ale podle etnografů jde o zkomolený název šedé barvy (gelb = žlutá, grau = šedá). Žlutá barva vyjadřuje slunce, světlo, zlato, ale je i barvou zralosti. V křesťanském umění symbolizuje věčnost, ctnost, rozum, úctu, vznešenost, žárlivost, Boží světlo.
Šedivé úterý bylo liturgicky nevýznamné, ani tento den se stejně, jako na Modré pondělí nekonaly žádné obřady. Tento den byl zasvěcen uklízení, můžeme ho považovat za zahájení jarního úklidu v domácnostech. Především bylo nutné vymést pavučiny ze všech koutů. To proto, že naši předkové věřili, že tímto způsobem vyženou z domu zlé duchy a negativní energii spojenou se zimou.
Jak pro hospodáře, tak pro hospodyni bylo postní období a stejně tak celé jaro ve znamení velké práce. Zatímco hospodář byl od slunka do slunka na poli, hospodyně stála před nelehkým úkolem, jak z mála uvařit hodně. Sklep i komora po zimních masopustech byly v tuto dobu téměř prázdné a možnosti surovin, ze kterých by se dalo vařit velmi omezené. A tak se vařily zejména brambory, pekly bramborové placky, na řadu přicházely hrách a kroupy. Z toho mála, co ještě zbývalo, se snažila hospodyně ušetřit co nejvíce na přicházející Velikonoce.