PRANOSTIKY- 7.ČERVEN

PRANOSTIKY, O POČASÍ A ZE STARÝCH KRONIK
Začíná „první medardovská vlna“ deštivého počasí, zvaná "vítské deště."
- 7. červen v pražském Klementinu: minimum 5,5 °C (r. 1962), denní průměr 18,1 °C (od r. 1961), maximum 33,2 °C (r. 1998).
- Slunce vychází v 04:56 a zapadá v 21:09. Slunce je tedy 16 h a 13 minut nad obzorem (délka dne). Soumrak a noc (slunce pod obzorem) je 7 h a 46 minut.
- O počasí: První medardovská vlna - vítské deště - je v dlouhodobém průměru velice výrazná. Začíná se "zdvíhat" již kolem 7. června a kulminuje právě ve dnech v polovině měsíce. Vítské deště, dostavující se s pravděpodobností 60 až 70 %, jsou odděleny od další medardovské vlny, jánských či svatojánských dešťů, relativně sušším obdobím aloisského léta.
- Ze starých kronik, o zatmění: L.P. 1415 po sv. Bonifácovi, jinak po Božím Těle, když Mistr Jan Hus na sboru konstanském odpovídal, zatmělo se slunce na 24. stupni znamení kozorožce tak velice a hrozně, že po vší zemi taková tma byla jako soumrak večerní. Hvězdy na nebi jako v noci spatříny a ptáci strachem dolů na zem padali. V kostele konstanském mše sloužit bez světla nemohli. Však taková tma tak brzo pominula, co by člověk za hony, aneb málo něco více ujíti mohl. (Veleslavín)
- Událost: L.P. 1781 Byl položen základní kámen Stavovského divadla v Praze. Otevřeno bylo 21. března 1783 jako Hraběcí Nosticovo divadlo.
- Narození: L.P. 1882 se v Čáslavi narodil Rudolf Těsnohlídek († 12. ledna 1928), byl český spisovatel, básník, dramatik, novinář a překladatel. Proslul zejména svojí bajkou Liška Bystrouška. Užíval také pseudonym Arnošt Bellis.
- Lidová rčení: Mastit si hubu - míti se dobře. Spálit si hubu - neopatrnou řečí si uškodit. Zamrzla mu huba - mlčí.
- Svátek má Iveta. Německé jméno, vzniklo ze slova "iv", což znamená tis. Vykládáme jako tisový luk nebo lučištník.
- V tento den se také připomíná sv. Robert, Narodil se kolem roku 1100 v hrabství a diecézi York v Anglii. Nejdříve studoval universitu v Paříži. Pak změnil životní styl a stal se knězem. Zprvu působil ve svém rodišti jako farář, pak vstoupil do kláštera benediktinů ve Whitby. Se souhlasem opata přešel do nově se šířící řádové větve cisterciáků. V novém klášteře v Newminsteru u Morpethu byl v roce 1139 ustanoven opatem. Na obnově v církvi se podílel společně se svatým Bernardem. Sám žil velmi asketicky. Nikdy se dosyta nenajedl a co sobě odepřel, rozdával chudým. Zemřel v roce 1159. Zdroj Facebook