PROČ SE ŘÍKÁ - BÝT NAMOL

Pro opilost má čeština, ostatně stejně jako jiné jazyky, množství různých často velmi barvitých pojmenování. Když člověk přebere alkohol bývá nadraný, namazaný, naslopaný, napařený, pod obraz, má opici. Když je někdo namol, není lehce opilý, nemá jen takovou, jak říkávali dámy špičku. Kdo je namol, je opilý hodně, skoro totálně. Pokud mluví, tak nesrozumitelně blekotá, pokud se udrží na nohou, pak se motá jako, třeba jako mol.
Pro mola, šatního motýlka, jak se píše v křížovkách, je opravdu typický takový jako motavý let, let jakoby nesměřující přímo k cíli; mol létá jako by byl opilý. Nejsou ale jen šatní moli, existují i moli takzvaní pivní nebo vinní. U nich je motavý, opilý let ještě abych tak řekl logičtější. A protože pivním a vinným molům se zdrobněle říkalo molek a molek se objevuje ve starší české literatuře jako označení, zdá se být úplně jasné, že spojení být namol ve významu být totálně opilý souvisí s motýly z čeledi molovitých, tedy s jejich způsobem letu.
Všeslovanské slovo mol má indoevropský původ, že pochází od kořene mel-, drobit, mlít. Takže mol je ten, kdo rozrušuje, drobí, mele různé věci, například textilie nebo kožešiny. Švédové takovým motýlkům říkají mal, Němci Milbe a staří Indové jednomu druhu červa říkali maluka.
Máme ještě DALŠÍ VARIANTY O VZNIKU spojení být namol:
Podle ní tu o žádné moly nejde. Spojení jsme prý přejali z němčiny, lépe řečeno z německého argotu, kde je pro opilost slovo Molum, což je výraz, který pochází z židovského jazyka jidiš, kde mole znamená plný, v tomto případě alkoholu.
Třetí teorii uvádí ve svém slovníku Václav Machek. Podle ní nejde ani o moly, ani o jidiš slovo mole, nýbrž o staré sloveso mlamolat, tedy blábolit, žvanit. Kdo je namol, blábolí, mlamolá.
Na začátku jsem se zmínil o špičce jako elegantním pojmenování lehké opilosti. Toto slovo v tomto významu jsme přejali z němčiny, kde Spitze je nejen naše špička, tedy zaostřené zakončení něčeho, ale naopak také počátek - v tomto případě opilosti.
UKÁZKOVÉ VĚTY z české literatury:
- Jednou jí přivedli zpitého namol. S namáháním dovlékli ho do bytu a uložili na pohovku. Aby se svlékl a šel do postele, nebylo ani pomyšlení. Hodinu asi tak spal, ale pak se náhle probudil… (Duch času, 1904)
- K ránu byli pánové namol a jelo se do bordelu. Před vchodem objal mne rada a křičel: — „Přísahej, Jaroušku, že se budeš před děvčaty slušně chovat a že si se žádnou nezadáš. Ty nám musíš být všem zářivým příkladem!“ — V bordelu se pánové dorazili, váleli se pod stolem a chodili s holkami na pokoj, pokud mohli… (Jaroslav Hašek, 1928)
- Ty jsi ztratila rozum, Filino? Co tě to včera při večeři napadlo? Dnes ráno byl zde Difilos, plakal a vyprávěl vše, co jsi mu vyvedla. Byla jsi namol opilá, zvedla ses mezi hostinou a počala tančiti, ač mu to nebylo vhod, pak jsi políbila jeho přítele Lampriu, a když se zlobil, opustila jsi ho, jdouc si sednout k Larnpriovi, kterého jsi objímala. Difilos div že proto nevyletěl z kůže… (Hovory prodajných, 1924)
Zdroj: Michal Novotný, www.zakulisislov.cz a Český rozhlas, 2003
https://www.ceskezvyky.cz/proc-se-rika-byt-namol/