PROČ SE ŘÍKÁ - PEČENÍ HOLUBY LÉTAJÍ DO HUBY

Rčení „pečení holubi létají do huby“ se používá jako přirovnání pro situaci, kdy člověk dostává všechno bez námahy, kdy se o nic nemusí snažit, a přesto má hojnost nebo pohodlí. Častěji se, ale rčení používá ironicky nebo kriticky, když někdo očekává, že se věci vyřeší samy tak, že se bude mít dobře i bez práce.
Létající pečení holubi se u nás vyskytují v pohádkách, obvykle v souvislosti s nějakým lenošením, s touhou záporného hrdiny nic nedělat a mít se dobře. Jen tak někde ležet, lebedit si, občas otevřít hubu, tedy ústa, a doplnit si své zásoby energie přilétnuvším pečeným holubem. Většinou si myslíme, že je to český pohádkový motiv, ale v knize Václava Flajšhanse - Živá slova, která vyšla na počátku minulého století se píše, že fráze o pečených holubech, není česká, ale hodně dávná, dokonce takříkajíc klasická. V. Flajšhans píše "Pečení holubi nelítají nikomu do úst, jest výraz již řecký (u Telekleida, Ferekrata atd); často citováno francouzsky od XVI. století".
Francouzská citace je pravděpodobně spojená se středověkými představami o „zemi hojnosti“ (latinsky Cocagne, německy Schlaraffenland) — mytickém místě, kde teče víno, rostou dorty na stromech a pečení ptáci sami létají lidem do úst. Původní latinský název Cucaniensis se odvozoval od pojmenování koláče, který ve středověké Francii prodávaly děti na trzích. Jméno by se tedy dalo volně přeložit jako „koláčová země“.
https://www.ceskezvyky.cz/kategorie/proc-se-rika/