PRVNÍ ADVENTNÍ NEDĚLE

Skončily polní práce, země odpočívá. Nastal čas dlouhých večerů, období klidu, rozjímání a zklidnění. Přestože již nastal advent, tak lidé nezaháleli, místy se ještě dodělávaly zmeškané polní práce, kácel se les, dělaly se otýpky z lesního chábí a roští na topení. Loupala se kukuřice a mlátilo se ve stodolách obilí. Ženy se za svitu loučí a svíček věnovaly šití, pletení a večer se chodilo na přástku konopí a na dračku peří. Muži opravovali nářadí, štípali šindele, pletli košíky, pokuřovali. Přichází, ale i dojemné svátky blaha, pokoje, radosti. Svátky, které jsou opředené kouzlem zkazek, obyčejů, písní, koled a pověr. Veselý adventní čas právě začíná.
Hospodyňky, ale nezahálely ani s pečením. Věděly, že jednotlivé druhy cukroví je nejlépe připravovat v určitém pořadí, aby byly ve vánoční dny nejchutnější, proto v tuto první adventní neděli pekly kousky, které vyžadovaly několik týdnů rozložení, aby dosáhly plné vyváženosti chuti a potřebného změknutí, tedy závorky, perníčky, vanilkové rohlíčky, medvědí tlapky, kokosové a kakaové cukroví. Perníčky a závorky pro dobré uložení ukládaly do nádob z kameniny a před jejím uzavřením do ní vložily čtvrtku jablka pro jejich vláčnost.
K předvánoční poesii patřila na venkově návštěva „rorátů“, mší sloužených před rozedněním. Venku tma jako v ranci a lidé zachumlaní do teplých šatů s lucernami rozžatými kráčeli v ostrém větru do kostela, jehož okna ukazovala věřícím směr cesty. V rorátech se setkává symbolika ranní dlouhé prosincové tmy a světel svící, které symbolizují příchod Světla světa – Ježíše Krista. Zdánlivě neporazitelná moc tmy je tak postupně prozařována drobnými a šířícími se světélky, které ohlašují konec vlády tmy.
Na adventním věnci zapalujeme první fialovou svíčku, tzv. svíci proroků. Tato svíčka je památkou na proroky, kteří předpověděli narození Ježíše Krista.
Bohoslužby v první adventní neděli mluví o druhém příchodu Krista, nabádají k bdělosti a pokání. Mše bývá také nazývána "andělskou", protože se při ní předčítá z evangelia o andělu, který Panně Marii zvěstoval narození Ježíše. Místy se v kostelích světí adventní věnce, chvojí. Umlkají zpěvy Gloria (Sláva na výsostech Bohu) aby se s o to větší silou a slávou rozezněly opět až o Vánocích. Liturgická barva pro tento i následující dny je fialová – barva pokání, ztišení a očekávání.
https://www.ceskezvyky.cz/kategorie/ceske-zvyky/zima/advent/