SVATOJÁNSKÁ KVÍTKA V POVĚRÁCH - JAHODNÍK

Málokterá rostlina dokáže vyvolat tolik radosti jako jahodník. První červený plod utržený přímo ze záhonu chutná po slunci, dětství a létě. A nejlepší na tom je, že vypěstovat si vlastní jahody zvládne i úplný začátečník. Málokdo ale ví, že léčivou moc mají i jeho listy. Už naše babičky sbíraly jahodníkové listí na čaj při průjmech, zánětech močových cest nebo na pročištění krve. Na Hořicku se jahodník řadil ke svatojánským bylinám. Lidé ho dávali do „postýlky“, kterou na noc z 23. na 24. června chystali pro svatého Jana Křtitele. Jahodník je tak skvělým příkladem rostliny, která spojuje užitek a zdraví. Je krásný, chutný a k tomu léčí.
Z lidových pověr vyplývá, že jahody nerostou jen pro lidi. Patří také nadpřirozeným bytostem – duším zemřelých dětí, andělům a některým svatým, především Panně Marii. Podobnou pověru zmiňuje i etnograf Sobotka: „Když jdou děti do lesa na jahody, musí první tři, které najdou, obětovat na pařezu Panně Marii nebo dušičkám. Pokud jim některá jahoda upadne, nesmějí ji zvednout, protože patří Matce Boží.“ Další pověra je z Krkonoš: „V Krkonoších dávají děti, jdouce na jahody, první tři jahůdky na pařez pro mocného ducha a krále hor — Krakonoše; neboť Krakonoš takovou oběť rád přijímá a mnohdy se za ni i bohatě odměňuje.“
Zvláštní je, že jahodami se nikdo nikdy nenasytí. Proč tomu tak je, vysvětluje legenda o Panně Marii: „Kdysi neslo dítko z lesa jahody, i potkalo Boží matku, ta věděla, že má dítko ve džbáně jahody, ale chtěla zkusit, zda je dítko hodné, dobročinné a štědré. I tázala se: „Co to neseš, milý synku, ve džbáně? Máš-li něco pro občerstvení, tož uděl chudé, dlouhou chůzí unavené ženě, aby ústa její nevyprahla nadobro." Ale malý synek zpurně odpověděl: „Nic nenesu!" a šel dále nevšímaje si Boží matky. Zarmoutila Pannu tato slova drzá, zarmoutilo ji skoupé srdce chlapcovo a pro výstrahu na věčné časy zvolala: „Zdarma budete moci vy, lidé lakomí, jahody, kdekoli se vám zalíbí, trhat, ale natrhanými jahodami nikde a nikdy se nenasytíte!" To zvolavši zmizela. Od té doby nikdo nemůže se nasytit jahodami, byť jich snědl sebe více." (1888)
Léčivé účinky a užití:
V oficiálním léčení se užívají spíš listy, ovšem nikoli ze zahradních vyšlechtěných druhů jahodníku, ale pouze z planých, lesních jahod! Nálev z listů můžeme pít i jako náhradu černého čaje, výborný je i smíchaný s listy maliníku a černého rybízu. Kromě lahodné chuti mají i léčivé účinky - příznivě působí na játra, trávení a ledviny a celkově pročišťují krev i celé tělo. K běžnému (ne léčebnému) pití je vhodné lístky fermentovat, získají tím černou barvu a chutí se hodně přiblíží pravému černému čaji. (zdroj)
Při pěstování jahod se doporučují „vhodní sousedé“: Cibule, česnek, pažitka a pórek chrání jahody proti plísním, můžeme pár rostlinek zasadit přímo na záhon mezi jahody. Brutnák (také přímo na záhoně mezi jahodami) zlepšuje jejich růst i chuť plodů. Nevadí jim ani špenát, ředkvička a fazole. Nevhodní sousedé:
celý článek volně k čtení: https://www.ceskezvyky.cz/svatojanska-kvitka-v-poverach.../