SVATOJÁNSKÉ BYLINY V POVĚRÁCH - DIVIZNA(HŮL SVATÉHO JANA)

Divizna velkokvětá je majestátní a dekorativní rostlina, která září sytě žlutými květy a pro svůj vzhled zaslouží jen slova obdivu. Ne nadarmo vzniklo její lidové pojmenování "královská svíce". Její krása přímo křičí do dálky a zkrášluje celou okolní krajinu, proto je i vděčnou a velmi užitečnou ozdobou každé zahrádky. Ženy v antických časech věřily, že trvalejší ruměnec na tváři jim vykouzlí divizna, a tak si lícem jejich listů potíraly tváře. Antičtí Římané ji používali jako dlouze hořící louč a záznamy uvádí, že tuto funkci zastávala i za dob zlaté horečky na Klondiku. Používala se také jako lék na průdušky a plíce. Divizně se říká: Petrova hůl, svíce královská, chvost volový, koření divoké)
Podle staré pověry, když divizna vyrostla na hrobě, znamenalo to, že je nebožtík v očistci a můžeme ho vysvobodit tím, že uskutečníme pouť na některé poutní místo. Kdo se obával kouzel, měl pít diviznovou vodu a vykropit jí stavení, aby v něm přebývali dobří duchové. Divizna umí léčit mnohé nemoci, ale musí být vykopána před východem slunce, nástrojem z drahého kovu a nejlépe na den navštívení Panny Marie (2.7.). Divizna prý ohlašuje poklady skryté v zemi; její žluté a červené květy mají moc otevírat k nim cestu a lidi tak obdařit štěstím, ale ohlašuje prý také smrt: Místy věřili, že červená rosa na květu divizny, která na hřbitově roste, znamená krev toho, kdo příštího dne život svůj dokoná. (N. Bydžov).
Kořen divizny zase odhání černé myši, a pokud se někdo omyje odvarem z této byliny, stane se podle lidové víry neviditelným. Zajímavý případ, se uvádí z r. 1676. v zápiscích městského soudu v Heřmanově Městci. Když se dotazovali jakési zlé dcery, „Proč jest mlynářovi hlavu umývala, а k jakým čarám takové koření sloužilo, odpověděla, že jí jednoho času mlynářka poručila, aby šla na řeku, nabrala »splavu« a divizny, aby natrhala, aby jemu tím hlavu myla, že prý se stane neviditelným.“
Divizna měla v dřívějších dobách i další praktická využití. Například její semena obsahují látku zvanou rotenon, která dokáže způsobit omámení až otravu u ryb. Členové indiánských kmenů je proto používali pro usnadnění rybolovu v mělkých vodách. Z květů se pak vyrábělo barvivo nebo se přidávaly jako ochucovadlo do likérů.
Léčivé účinky divizny:
Verbascum densiflorum je dvouletá bylina dosahující až dvou metrů. Její lodyha je pokryta jemnými chloupky a od května do září je korunována květy nádherně žluté barvy. Díky jejím minimálním požadavkům pro růst ji můžete najít takřka kdekoliv. Na zahradách, podél cest i na loukách a okrajových částech lesa. Sbírá se čerstvě rozkvetlý květ bez zeleného kalichu, v období červen až září. Vykvétají na velmi krátkou dobu a poté rychle odkvetou – večer se vytvoří poupě, přes noc květ vykvete a druhý den odpoledne postupně odkvete a upadne, proto je nutné sbírat květy průběžně.
Účinné látky obsažené v divizně tvoří ochranný povlak na sliznici horních dýchacích cest a tím usnadňují odkašlávání, pomáhá při astmatu. . .
celý článek ke čtení: https://www.ceskezvyky.cz/svatojanske-byliny-v-poverach.../