Koupě nadějná

Když si v roce 2013 Andrej Babiš kupoval Lidové noviny a Mladou Frontu Dnes, prohlásil:
"Já v žádném případě nebudu nikdy zasahovat do práce redaktorů v Mafře, ať si klidně píší, co chtějí.“ Možná kdyby se ho tehdy někdo zeptal, proč si je tedy kupuje, dostalo by se mu odpovědi: „Tak nějak z lásky. Z lásky k žurnalistice“. Andrej Babiš tak svoje blahodárné podnikatelské aktivity, počínaje výrobou kvalitních uzenin a konče rozlehlými pláněmi řepky olejné, ještě rozšířil o podnik vydavatele. Nezávislého tisku, jak slíbil. Slib ten, však neměl zrovna dlouhého trvání.
Krátce na to se pan Babiš telefonicky obrátil na reportéra, který předtím přišel na tiskovou konferenci politického hnutí ANO. Dost se zajímal, proč v Lidových novinách nevyšlo o akci ani slovo.
"Já se s vámi normálně bavím, jako občan Babiš, já zatím ani nejsem majitel Mafry,“ pravil bodrým tónem nastávající vydavatel.
Ovšem na konci telefonického rozhovoru přece jen naznačil jisté možné nadcházející souvislosti: "Doufám, že kluci vědí, co dělaj. Ještě nevědí, s kým mají tu čest, ale to je jedno."
Proč se vůbec o této staré záležitosti zmiňuji, když pan ministerský předseda je dočasně v demisi a jeho noviny u ledu svěřeneckého fondu, ať už je to cokoliv? Po dlouhých letech jsem se opět začetl do Haškových Karikatur, kde jsem narazil na kapitolu, jak Karel Kramář v roce 1910 kupoval Národní listy. Jen pro úplnost: Karel Kramář (1860-1937) za Rakouska-Uherska předák mladočeské strany, za světové války účastník odboje, po roce 1918 první ministerský předseda, dlouholetý předseda Československé národní demokracie. Následujícím nechci jakkoliv srovnávat dr.Kramáře, jehož zásluhy o první republiku jsou bez diskuzí, s ing. Babišem, jehož zásluhy o současnou republiku jsou stále ještě předmětem rozporuplných názorů a někdy i žel veselých ornitologických debat.
Jaroslav Hašek, svým trochu jedovatým šlehem, koupi Národních listů vyhodnotil takto:
„Do Národních listů píše Karel Kramář úvodníky a všechno to za 1 500 000 korun. Redaktoři píší, jak si přeje pan dr. Kramář, a z právnického stanoviska nelze proti tomu nic namítati, neboť koupě jest smlouva, dle které prodávající (venditor) jisté zboží (merx) předává kupujícímu (emptor) za určitý peněžní obnos, zvaný cenou (pretium). Zbožím nemusí býti z právnického stanoviska jen věci, nýbrž i požadavky, věcná práva, dědictví. Předmětem koupi může býti také věc dosažitelná v budoucnosti, koupě nadějná (emptio spei), kupříkladu lovecká kořist. A o tu dle všeho běží dr. Kramářovi.“

V dnešních pohnutých časech máme lovců kořistí nepřeberné množství. Některým se kořist snáší jako mana z nebe formou vládních zakázek, evropských dotací a jiných triků, zatímco jiný si ji odnáší prostší formou. V krabici od vína…