Tanec mezi vejci

Přestože je jasné, že nad smrtí iránského generála Kásima Sulejmániho nebudeme příliš truchlit, je zajímavé sledovat ten opatrný tanec mezi vejci. Schválit atentát nelze, přímo odsoudit se nesmí. Zvláště naši politici jsou jako vždy velmi opatrní. Tady je každá rada těžká. Snad by se mohli poradit s Milošem Jakešem, místo toho aby ho po třiceti letech hnali před soud, jakou diplomatickou taktiku zvolit vůči Velkému bratrovi, když se zrovna zachová jako hňup. V tomto směru má jistě bývalý generální tajemník KSČ bohaté zkušenosti s jiným Velkým bratrem.

Co by asi následovalo, kdyby něco podobného provedlo Rusko? Kdyby například odstřelilo čečenského generála při jeho zahraniční návštěvě. To by bylo tsunami! Moralizování by nebralo konce. Tady by už asi nestačilo jen vyhostit ruské diplomaty, ale ruská velvyslanectví a konzuláty by rovnou šly pod demoliční kouli.

Zdá se, že také americká administrativa pochopila, že poněkud přestřelila. (Myšleno obrazně, ve skutečnosti se strefila). Proto také obratem vydala prohlášení, že v tomto případě se jednalo o „obranný útok“. Zajímalo by mě, kdo tento slovník vymýšlí. Ze stejné dílny nejspíš také pochází „humanitární bombardování“.

Jejda, co ale ta lidská práva a mezinárodní terorismus, který nyní spáchal sám šerif? Ať už to nazývá jakkoliv.
Nemluvím ani tak o lidských právech iránského generála, neboť ten musel s nějakým tím rizikem počítat, ale o lidských právech taxikáře, který ho vezl.
Jaký termín pro toto najde tvůrce antiseptických pojmů?