Uběhlo 54 let -1968

Uběhlo čtyřiapadesát let od okamžiku, kdy v noci z 20. na 21. srpna 1968, zahájila vojska pěti armád Varšavské smlouvy okupaci Československa. Intervenční jednotky tehdy disponovaly jen těžko přestavitelnými počty – přibližně půl milionem vojáků, 6 300 tanky, 2 000 děly, 550 bojovými a 250 dopravními letouny. Část čs. oficiálních představitelů byla okupanty zatčena a odvezena na území Sovětského svazu, kde byli přinuceni podepsat tzv. moskevský protokol. Ten spolu s příchodem okupantů znamenal konec reforem zahájených v rámci tzv. Pražského jara a dále prohloubil politický, ekonomický a především morální úpadek naší země.
Dnes si tento černý den našich moderních dějin již potřetí připomínáme jako Den památky obětí invaze v roce 1968 a následné okupace vojsky Varšavské smlouvy. Poprvé však v době krvavé agrese Ruské federace proti Ukrajině. Znovu si uvědomuji, jak nadčasové jsou mimořádné písně Karla Kryla. Mezi nimi i „Tak vás tu máme“… Nikdy nesmíme zapomenout!
Tak vás tu máme bratři, z krve Kainovy,
Poslové noci, která do zad bodá dýku,
Tak vás tu máme bratři, vnuci Stalinovi,
Však ne tak jako včera, dnes už bez šeříků,
Však díky za železné holubičky míru
A díky za polibky s chutí hořkých mandlí,
V krajině přelíbezné zavraždili víru,
Na cestě rudé šípky jako pomník padlých.
Vám poděkování a vřelá objetí
Za provokování a střelbu do dětí,
A naše domovy nechť jsou vám domovem,
Svědky jsou hřbitovy páchnoucí olovem.
Vím, byla by to chyba – plivat na pomníky,
Nám zbývá naděje, my byli jsme a budem,
Boľšoje vam spasibo, braťja zachvatčiki,
Spasibo bolšeje, nikogda nězabuděm,
Nikogda nězabuděm!
https://youtu.be/Y2WI9XsXu2M