Výkonná moc.

Výkonná moc je vykonávána vládou a prezidentem, zákonodárnou tvoří dvoukomorový Parlament, soudní moc realizují soudy a Ústavní soud. Zdrojem moci ve státě jsou občané, politická rozhodnutí vycházejí z vůle většiny (musí respektovat práva a svobody menšin).

Orgány státní moci České republiky.
Zákonodárná moc – v ČR ji reprezentuje Parlament České republiky, který je složen ze dvou komor – Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a Senátu Parlamentu České republiky.

Mezi hlavní pravomoci Parlamentu ČR patří:
schvalování ústavních a jiných zákonů;
rozhodování o vyhlášení válečného stavu;
rozhodování o účasti ČR v obranných systémech mezinárodní organizace, jíž je ČR členem;

I V roce 2007 se obrátily Spojené státy americké na Českou republiku s návrhem vybudování radarové základny Spojených států amerických na českém území. Vzhledem k tomu, že se jednalo o účast České republiky v obranných systémech, musel dohodu o umístění radaru na českém území schválit také Parlament České republiky. Proti vybudování základny se ve společnosti zvedla vlna odporu. V roce 2009 Spojené státy americké nakonec realizaci tohoto projektu ve střední Evropě zastavily. I

vydávání souhlasu:
s ratifikací mezinárodních smluv;
s vysláním ozbrojených sil ČR mimo území ČR;
s pobytem ozbrojených sil jiných států na území ČR.

Poslanecká sněmovna je složena z 200 poslanců volených na čtyři roky poměrným volebním systémem; v čele stojí předseda, který je sněmovnou volen na její ustavující schůzi a může jí být i odvolán;
předseda svolává, zahajuje, řídí a ukončuje schůze, navrhuje pořadí a způsob projednávání jednotlivých bodů. Podle stranické příslušnosti vytvářejí poslanci poslanecké kluby (pokud nejsou členy žádného klubu, označují se jako nezávislí).
Poslanecká sněmovna zřizuje výbory, které před jednávají návrhy zákonů. Musí vždy zřídit mandátový a imunitní výbor (ověřuje mandáty poslanců a jedná o záležitostech týkajících se poslanecké imunity), petiční výbor (shromažďuje a zpracovává petice občanů), rozpočtový výbor (projednává návrh státního rozpočtu), kontrolní výbor (prověřuje možnou korupci), organizační výbor (organizuje práci sněmovny atd.), volební výbor (volí Radu České televize) a výbor pro evropské záležitosti. Dále sněmovna ustanovuje výbory, na kterých se usnese (např. zahraniční výbor, výbor pro obranu, zemědělský výbor aj.).

Hlavní pravomocí, kterou vykonává bez Senátu, je:
kontrola vlády:
vyjadřuje vládě důvěru (schvaluje prezidentem nově jmenovanou vládu) nebo nedůvěru (hlasuje o odvolání vlády během volebního období, k odvolání je nutný souhlas nadpoloviční většiny všech poslanců);
interpeluje vládu (každý poslanec má právo podat ústní nebo písemný dotaz na předsedu vlády, který je povinen tento dotaz zodpovědět).

Poslanecká sněmovna může být rozpuštěna prezidentem republiky, a to v případě, že:
nevyslovila důvěru nově jmenované vládě, jejíhož předsedu jmenoval prezident na návrh předsedy Poslanecké sněmovny;

I Rozpuštění může navrhnout rovněž sama Poslanecká sněmovna, a to usnesením, se kterým vyslovila souhlas alespoň třípětinová většina všech poslanců (kvalifikovaná či tzv. ústavní většina). K tomuto kroku historicky poprvé přistoupila Poslanecká sněmovna v roce 2013. Po podepsání demise premiéra Petra Nečase byla ustanovena úřednická vláda Jiřího Rusnoka. Ta ovšem nedostala důvěru Poslanecké sněmovny. Některé politické strany se tak rozhodly podpořit předčasné volby tím, že podaly návrh na rozpuštění Poslanecké sněmovny. Pro rozpuštění dolní komory se vyslovilo 140 poslanců. Prezident Poslaneckou sněmovnu rozpustil ke dni 28. srpna 2013 a vyhlásil předčasné volby. I

se neusnesla do tří měsíců o vládním návrhu zákona, se kterým vláda spojila otázku důvěry; zasedání sněmovny bylo přerušeno na delší dobu, než je dle legislativy přípustné;
Poslanecká sněmovna není usnášení schopná po dobu delší tří měsíců.

Učebnice Odmaturuj ze Zsv