Moc zákonodárná.

Moc zákonodárná (legislativa) má ve své pravomoci schvalování zákonů; tvoří ji zpravidla zastupitelný sbor – parlament.
- Parlament (z franc. parler – mluvit, hovořit) se většinou skládá ze dvou komor: poslanecké sněmovny a senátu. Dvoukomorový parlament se dvěma volenými sbory zástupců se stejnými nebo různými pravomocemi má působit směrem k zajištění kontroly a vyšší kvality přijímaných zákonů. Jednokomorový parlament není tak častý (nalezneme ho např. na Slovensku).
-
I Kromě jednokomorových či dvoukomorových parlamentů existovaly ve světě také parlamenty tříkomorové. Dle ústavy z roku 1974 byl slovinský zákonodárný sbor složen ze tří rad: Rady obcí, Rady sdružené práce a Společensko – politické rady. První dvě rady byly voleny nepřímo, poslední pak byla jmenována přímo. Jednotlivé rady reprezentovaly různé společenské zájmy. Slovinská ústava z roku 1991 nahradila tříkomorový parlament dvoukomorovým. I

Moc výkonná (exekutiva) provádí běžnou vládní agendu v rámci platných zákonů, řídí státní správu, většinou ji představuje vláda a hlava státu (prezident, příp. panovník).

Moc soudní (jurisdikce) kontroluje dodržování zákonů, příp. zákony závazně interpretuje, je vykonávána soustavou nezávislých soudů.

Princip brzd a rovnovah.

Princip oddělení mocí je doplněn principem brzd a rovnovah.

I Princip dělby moci byl teoreticky podchycen v dílech Johna Locka (Dvojí pojednání o vládě) a zejména Charlese de Montesquieua (O duchu zákonů), který již dělí moc na zákonodárnou, výkonnou a soudní. I



Jeho podstatou je, že pravomoci jednotlivých složek moci a zastupujících orgánů jsou od sebe odděleny a stanoveny tak, aby se navzájem vyvažovaly a omezovaly. Znamená to, že rozhodnutí každého ze základních ústavních orgánů mohou být ostatními orgány upravována, příp. zcela zrušena. Konkrétním výsledkem principu brzd a rovnovah je pak např. právo hlavy státu vrátit parlamentu přijatý návrh zákona k novému projednání (jedná se o tzv. suspenzivní veto) nebo udělit milost, dále právo parlamentu prezidentovo veto přehlasovat, právo ústavního soudu zrušit zákon nebo jiný právní předpis odporující ústavě (právnímu řádu).

Výkonná moc je vykonávána vládou a prezidentem, zákonodárnou tvoří dvoukomorový Parlament, soudní moc realizují soudy a Ústavní soud. Zdrojem moci ve státě jsou občané, politická rozhodnutí vycházejí z vůle většiny (musí respektovat práva a svobody menšin).

Orgány státní moci České republiky.
Zákonodárná moc – v ČR ji reprezentuje Parlament České republiky, který je složen ze dvou komor – Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a Senátu Parlamentu České republiky.

Mezi hlavní pravomoci Parlamentu ČR patří:
schvalování ústavních a jiných zákonů;
rozhodování o vyhlášení válečného stavu;
rozhodování o účasti ČR v obranných systémech mezinárodní organizace, jíž je ČR členem;

I V roce 2007 se obrátily Spojené státy americké na Českou republiku s návrhem vybudování radarové základny Spojených států amerických na českém území. Vzhledem k tomu, že se jednalo o účast České republiky v obranných systémech, musel dohodu o umístění radaru na českém území schválit také Parlament České republiky. Proti vybudování základny se ve společnosti zvedla vlna odporu. V roce 2009 Spojené státy americké nakonec realizaci tohoto projektu ve střední Evropě zastavily. I

vydávání souhlasu:
s ratifikací mezinárodních smluv;
s vysláním ozbrojených sil ČR mimo území ČR;
s pobytem ozbrojených sil jiných států na území ČR.