7 varovných signálů vyhoření, na které si dejte pozor v nejrušnějším období roku

Unavené oči, mozková mlha, snížená imunita, nespavost. To je jen pár věcí, které mohou poukazovat na syndrom vyhoření, který je právě v tomto období častější než kdykoliv jindy. Jak předcházet vážnému problému dřív, než bude pozdě? Odhalte nejčastější příznaky vyhoření.

Většina lidí, kteří si prošli skutečným vyhořením, dokáže zpětně identifikovat varovné signály, které na začátku ignorovali. Pro mě to bylo například uvědomění si, že se ve mně probouzí dětský vztek, kdykoliv mi šéf nebo partner stanovili (klidně i) rozumný termín pro jakýkoliv úkol. Moje reakce? Všechno, jen ne rozumná odpověď. Cítila jsem vztek a stres. Ocitla jsem se na pokraji slz a byla rozhořčená, že nikdo nevidí nebo nechce vidět, jak vyčerpaná vlastně jsem.

Podle Merriam-Websterova slovníku je vyhoření definováno jako „vyčerpání fyzické nebo emocionální síly či motivace, obvykle v důsledku dlouhodobého stresu nebo frustrace“. Tento termín se nejčastěji používá v pracovním kontextu. Světová zdravotnická organizace (WHO) dokonce doporučuje, aby byl používán výhradně v tomto smyslu. Přesto však tento druh vyčerpání často umocňuje i hektický osobní život. V předvánočním období se tak mírné vyhoření může zdát téměř nevyhnutelné.
Jaké jsou příznaky vyhoření?
Emoční vyčerpání: Může se projevovat různě. Zatímco já bývám podrážděná, vy můžete cítit apatii nebo otupělost.
Nespavost
Zažívací problémy: Pokud už nějakými trpíte, například syndromem dráždivého tračníku, příznaky se zhoršují.
Bolesti hlavy
Unavené oči
Mozková mlha: Neschopnost soustředit se nebo jasně přemýšlet.
Snížená imunita: Snadněji chytnete nachlazení nebo chřipku, která právě koluje v kanceláři.
Vyhoření a neurodivergentní lidé
Odborníci se shodují, že neurodivergentní jedinci (například lidé s autismem nebo ADHD) jsou náchylnější k vyhoření než neurotypici. Mluvila jsem s psycholožkou Alice Nicholls, která se specializuje na tzv. autistické vyhoření. „Příznaky vyhoření u neurodivergentních lidí jsou podobné těm, které zažívají neurotypici," říká doktorka Nicholls. „Může se však projevit zvýšená citlivost na smyslové podněty. Určité zvuky nebo pachy mohou být neúnosné. Častější je také potřeba se stimulovat, tedy vyhledávat smyslové podněty, které pomáhají regulovat nervový systém." Navíc upozorňuje na potíže s plánováním a organizací i těch nejjednodušších úkolů, což často doprovází nárůst tzv. meltdownů (emoční zhroucení) nebo shutdownů (úplné uzavření se do sebe).

Jak se vyhnout vyhoření?
Matt Adams, odborník na zvládání stresu, vysvětluje, že vyhoření je často vnímáno jako problém duševního zdraví, přitom se jedná o holistický problém, který lze snadno řešit. „Stres potřebuje ventil stejně jako voda odtok. Pokud stres uvolníte, snížíte nebo eliminujete, vyhoření je prakticky nemožné," říká. Doporučuje omezit povinnosti a inspirovat se duchem lakomého Scrooge (což je fiktivní postava z povídky Charlese Dickense Vánoční koleda, pozn. red.): odmítejte zbytečná pozvání a soustřeďte se na to podstatné.

Doktorka Nicholls navíc radí dodržovat osvědčené návyky, které podporují naši pohodu, například pravidelný pohyb. Základní péče o sebe sama totiž často ustupuje zábavnějším aktivitám v nabitém diáři. Také doporučuje plánovat dopředu: „Zjistěte si detaily o akcích, kterých se plánujete účastnit, například jak dlouho potrvají. Nebo upozorněte ostatní, že budete muset odejít dříve. Při návštěvě restaurace si můžete například předem prohlédnout menu."
Proč předcházet vyhoření během Vánoc?
Když jsem se v roce 2019 zotavovala z vyhoření, které mě postihlo, když jsem se snažila zvládnout práci na plný úvazek, psaní a propagaci knihy, bydlení ve sdíleném bytě a ještě mít společenský život – rozhodně nedoporučuji, myslela jsem si, že mi pomůže pár týdnů spánku a dovolená. Ale ještě dva roky poté jsem cítila následky. Neměla jsem energii ani motivaci k ničemu.

Anna Katharina Schaffner, kulturní historička a autorka knih o vyčerpání, která působí jako koučka se specializací na vyhoření, mě ujišťuje, že návrat do normálu může trvat velmi dlouho. „Naše tělo jednoduše řekne ne," vysvětluje. „Může být traumatizované tím, co jsme mu dovolili zažít, a odmítá fungovat, aby nás uchránilo před dalším pobytem v toxickém prostředí."
Ačkoliv se zde bavíme spíše o firemním vánočním večírku nebo stresujícím nakupování dárků na poslední chvíli než o nekonečných nočních směnách, je důležité myslet na to, jak dlouhá může být doba zotavení. Pokud jste na pokraji vyčerpání už teď, je čas něco změnit.

Článek vyšel v originále na vogue.co.uk

Hannah Ewens Health Vogue