Přihlásit se  |  Zaregistrovat
cz Česká republika  / 
dnes má svátek:
Marika
Logo
Home  ~  Společnost  ~  

Archetyp zvířete- návrat k pocitu propojenosti?-Jan Bily

Politika

(211)

Zábava

(339)

Společnost

(1286)

Kultura

(545)

Sport

(75)
Archetyp zvířete- návrat k pocitu propojenosti?-Jan Bily
<>
icon 30.09.2022 icon 3x icon 752x
V nedávno proběhlém semináři „Archetypálních rodinných konstelací“ jsem se několikrát setkal s docela zajímavým omylem. Jednalo se o nepochopení jednoho ze základních archetypů – nebo spíš skupiny archetypů – se kterým jsme poměrně často konfrontováni. Proto jsem se rozhodl na základě toho, co se v semináři ukazovalo, napsat tento článek o „zvířeti v nás“.
Podle Artha Wittemanna (v českém překladu vyšla například jeho kniha „Architektura vnitřního světa člověka“) se naše vnitřní hlasy rozdělují do pěti „kontinentů“, které jsou podobné pěti hlavním vnitřním archetypům: Muž – Žena – Dítě – Zvíře – Bůh (popřípadě Bohyně). S těmi prvními třemi je již docela obvyklé konstelačně a terapeuticky pracovat. Poslední z pěti archetypů, Bůh, představuje vnitřní spiritualitu člověka a s ní spojené vnitřní hlasy (například „Guru“ či „Kněz“). Jak je to ale s archetypem Zvířete?
Necháme-li si klienta v konstelacích vybrat někoho za archetyp Zvířete, ukazuje se u zástupce zajímavá diskrepance mezi tím, co si o Zvířeti myslí a tím, co skutečně cítí (pokud si to ovšem přizná). Na té první úrovni má Zvíře velkou blízkost k Dítěti – je hravé, potřebuje pohyb a skotačí, v jistém smyslu je i milé. Jdeme-li ovšem hlouběji, narazíme na jistou naštvanost, zarputilost, někdy i zuřivost a frustraci. Každopádně není Zvíře někdo, kdo by chtěl spolupracovat. Většinou se drží opodál a někdy je i vysloveně nepřátelské.
Domnívám se, že je to tím, že tento archetyp je staletí, možná i tisíciletí systematicky ze strany společnosti potlačován. A jako vše, co potlačujeme, čemu nedáváme místo – ať už ve vnějším světě nebo v naší psýché – se tento archetyp obrací proti nám. Nicméně je v nás, a možná že je to i jeden z prapůvodních archetypů, pra-vzorů, které spoluvytvářejí naši životní energii. Právě skrze archetyp divokého a nespoutaného Zvířete jsme spojeni s Matkou přírodou a s celým jejím ekosystémem. A protože toto spojení již necítíme, ničíme, čeho se dotkneme. Od pralesů a původní pestrosti vegetace, přes rozmanitost druhů, degradaci našich užitkových zvířat na pouhé spotřební objekty, až po půdu, oceány a klima.
Archetyp Zvířete ovšem není k pochopení jen skrze divokého jelena, neprojevuje se v „chudákovi“ ledním medvědu, plovoucím na pomalu tající kře, nenajdeme ho pouze v oněch šamanských silových zvířatech jako jimi jsou šakal, bizon, želva, jestřáb, albatros či mnoho dalších. To vše, jakkoliv nám to pomáhá se dostat k některým aspektům naší (animální) síly, spadá stále ještě do kategorie idealizovaných a pod naši kontrolu spadajících obrazů.
Nesmíme zapomenout, že tu animální a nekontrolovatelnou sílu představují především tvorové, kteří se stále ještě úspěšně brání pohlcení a „ochočení“ lidskou kulturou. Například klíště. Nebo také pavouci, stonožky, komáři, červi…, vlastně vše, co nás ohrožuje a co nás nakonec možná sežere. O Přírodě se totiž dá říci totéž, co o Bohu – opravdu to není milý fousatý dědeček, ale zemětřesení.
Potlačený archetyp Zvířete se projevuje v periodicky vypukávajícím násilí, ve válečných zvěrstvech (jak již sugeruje to slovo samé), v amok-střelcích, kteří bez varování vystřílí celou třídu. A také v panickém strachu z nákazy, z infekce a v konečném kroku i ze smrti. Zvířata se smrti sice vyhýbají, ale celoživotním strachem z ní netrpí. Nás odstřižených od Zvířete, konečnost života děsí. Čím více se ovšem od něho vzdalujeme, tím víc si nás bere zpět, byť skrze klikaté a temné stezky.
Zdá se ovšem, že naši vzdělanější souputníci, inteligence, novináři, politici, právníci, věda i celá klasická medicína – prostě ti, kteří tvoří panující narativ současné společnosti, o setkání se svým Zvířetem nemají zájem. Spíše naopak, vesele budujeme další a další omezení pro vše, co je divoké, nekorektní, co nepasuje do našich představ o bezpečném a (námi) kontrolovaném světě. Stále víc trháme ono vlákno, které nás pojí se sice nebezpečným a v konečné instanci smrtelným Všehomírem, a tím i s všemi temnými a děsivými aspekty naší duše. Jenomže za našimi hranicemi to už vře a žádná moc, žádná cenzura toho, co nesmí být, žádné sliby politiků, že bude lépe a žádná technologie nás před vpádem Zvířete do našeho světa neochrání. Držme si klobouky, bude to fičák.
PeopleSTAR (1 hodnocení)
básničky 554
citáty 2194
vtipy 2232
zpovědi 0
videa 0
blog 340
povídky 23
Další příspěvky autora
K mediální novele Fialovy vlády...
Stanovisko Trikolory k mediální novele Fialovy vlády. Doba tanečků okolo tzv. ko...

Podnikatelská družstevní záložna
Vážení přátelé, pamatujete na ten legendární karton od vína, co si nesl David Ra...

MEZINÁRODNÍ DEN OBJÍMÁNÍ
MEZINÁRODNÍ DEN OBJÍMÁNÍ Den objímání je zajisté velice dobrou příležitostí, kdy...

TOPlist TOPlist
Stránky PeopleLovePeople používají soubory cookie. (Další informace).