Bezelstnost a obezřetnost

Bezelstnost je brána trochu jako taková dětská naivita. Dítě většinou jedná přímočaře, nepoužívá lest. Holubice je také symbolem míru, zato had je predátor, lovec. Je to zdánlivý paradox, ale přece to Ježíš řekl, navíc v jedné větě. V dnešní době je zcela normální za účelem zisku obelstít své zákazníky, není-li třeba dbát na jméno firmy. Pokud nejsem obezřetný, naletím. Falešní panáci v obleku nabízejí nejraději důchodcům, protože ti jsou často důvěřiví. Lest také patří mezi nejdůležitější prostředky při boji o moc. Být bezelstný neznamená být tím chudákem, který naletí. Jde hlavně o to, nebýt tím, kdo takhle ošálí jiného člověka. Ať už je to moje vlastní rozhodnutí, nebo „jenom práce“. Pokud jsme lstiví, druzí se zamýšlejí, co tím sledujeme, když jim vyprávíme o Bohu. Pokud jsme naopak naivně důvěřiví, tak mají důvod navíc se domnívat, že i Bůh je vymyšlený.
Žijeme mezi vlky. To ale neznamená, že s nimi musíme i výt. Naším vzorem je přece Beránek. A ten nebyl nikdy lstivý.

(Stvoř mi, Bože, čisté srdce..., Advent-Orion 2015)