Boj o pravdu v Evropě: Lží přibývá a rozeznat je dokáže čím dál míň lidí

Česká republika, Slovensko i celá Evropská unie čelí v poslední době čím dál většímu množství dezinformací. Rozeznat lež od pravdy je přitom dnes ještě daleko obtížnější než dřív. Někteří politici, jenž proti nim jinak bojují, navíc komplikují situaci tím, že sami s vidinou získání voličské přízně dezinformace šíří.
Téměř dvě třetiny mladých Evropanů se podle Evropské komise častěji než jedenkrát týdně setkávají s falešnými zprávami. Škody, které úmyslné šířené lži mohou napáchat, jsou přitom čím dál větší. Řada lidí jim totiž uvěří. „Síla dezinformací je v dnešní době i o tom, že je velmi těžké je rozeznat od seriózních zpráv,“ vysvětlila Kristína Blažeková z organizace Zvol si info.
A potvrzují to i analytici. „Zatímco v roce 2018 bylo 67 procent obyvatel Česka přesvědčeno, že dokážou v mediálním prostoru rozeznat dezinformace, minulý rok tento podíl klesl na 56 procent. V eurounijním srovnání se pak jedná o čtvrtou nejnižší hodnotu,“ uvedl analytik projektu Česko v datech Milan Mařík.

Na sousedním Slovensku si v tomto věří víc. Že dezinformace odhalí, si myslí 70 procent tamních obyvatel. V obou zemích ale mají podle expertů lživé zprávy významný vliv.
Podle poradce premiéra pro boj s dezinformacemi Miloše Gregora z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity se dezinformátoři snaží mimo jiné podkopat důvěru v právní stát i Evropskou unii.
Právě Unie je přitom v tomto ohledu velmi zranitelná a lidé jsou k dezinformacím o ní dle dalšího odborníka Otta Eibla náchylnější. „Je to proto, že v České republice a na Slovensku je informovanost o Unii nízká. Toho zneužívají i politici,‘‘ vysvětlil politolog z Masarykovy univerzity.

Za nepravdivý se dá označit například výrok předsedy hnutí ANO Andreje Babiše, že Evropská komise jsou nikým nevolení úředníci. Předsedu Evropské komise volí hned po volbách Evropský parlament. Kandidáta přitom navrhuje Evropská rada, která je tvořená hlavami států a vlád Unie, s ohledem na výsledek evropských voleb. Parlament musí schválit nového předsedu Komise absolutní většinou. A následně prověřuje i všechny kandidáty na komisaře.

Tuhý boj
Vedle portálů, jako je zmíněný Demagog, různých neziskových oganizací a dalších institucí se proti dezinformacím snaží bojovat právě i orgány Evropské unie. Kromě několika iniciativ vypracovaných Komisí, se klade důraz také na vzdělávání. „Učitelé a pedagogové jsou pro mladé lidi jedním z nejdůležitějších vzorů a je velmi důležité, aby byli vyškoleni v tom, jak svým svěřencům pomáhat rozlišit, co jsou zprávy a co jsou dezinformace,“ informoval komisař pro vnitřní trh Thierry Breton.

eho slovy se lze inspirovat v jednotlivých zemích, které podobný boj svádějí uvnitř svých hranic. Například v České republice podle politologa Gregora politici v minulosti tento problém zanedbávali.

Za dezinformaci je podle Evropské komise považována ‚‚prokazatelně falešná nebo zavádějící informace, která vzniká, prezentuje se a šíří za účelem ekonomického prospěchu nebo úmyslného podvádění veřejnosti a může působit škody.‘‘

„Nynější vláda se snaží více pracovat s odděleními jako je například Centrum proti hybridním hrozbám. Můžeme vidět snahu o strategickou komunikaci a o propojování jednotlivých oddělení, které se strategické komunikaci nebo boji s dezinformacemi věnují,“ sdělil odborník. I současné vedení země by ale dle něj mohlo dělat víc.

S tím zároveň souhlasí i většina Čechů. Téměř dvě třetiny z nich si totiž dle červnového průzkumu společnosti Median pro Český rozhlas myslí, že kroky státní správy v boji proti dezinformacím jsou nedostatečné.

Před volbami
Na sousedním Slovensku jde také o palčivý problém. Šíření dezinformací je spolu s kybernetickými útoky podle tamního ministerstva zahraničí nejvýraznějším projevem takzvaného hybridního působení v zemi.

Ministerstvo vnitra kvůli tomu už v roce 2021 iniciovalo přípravu národního projektu Zvýšení odolnosti Slovenska vůči hybridním hrozbám pomocí posílení kapacit veřejné správy se zapojením dalších čtyř partnerů. Součástí projektu bylo i založení Centra boje proti hybridním hrozbám.

Další výrazný milník loni v březnu znamenalo schválení Akčního plánu koordinace boje proti hybridním hrozbám vládou SR. Ani tak se ale nepodařilo působení dezinformátorů v zemi výrazně oslabit. Alespoň ne před nedávnými parlamentními volbami, jimž předcházelo například video lídra Progresivního Slovenska Michala Šimečky, který lidem oznamoval, že zdraží pivo. Jednalo se totiž o podvrh vytvořený za pomoci umělé inteligence.

Tento a mnoho dalších podobných případů nejen ze Slovenska a České republiky potvrzují právě to, že umožnit lidem vyznat se v dnešním informacemi přehlceném světě je výzva, kterou budou muset vlády i nadnárodní instituce ještě intenzivně řešit.

Deník.cz - zpravodajství