Buddhismus.

Buddhismus je soubor duchovních škol a proudů pocházejících Indie, který se později rozšířil po celé jihovýchodní Asii. Zakladatelem je S. Gautama, který je nazýván čestným titulem Buddha (Probuzený). Pro buddhismus je charakteristická víra v koloběh životů a snaha vymanit se z něj – dosáhnout nirvány, stavu naprostého neulpívání a vyvanutí.
Po smrti Buddhy se buddhismus rozdělil do dvou větví:
thréraváda – spása je podmíněna mnišstvím (dnes se vyskytuje např. V Thajsku, na Srí Lance či v Barmě);
I V počátcích buddhismu bylo stanoveno, že kdo se rozhodl jít cestou spasení, musel vstoupit do společenství mnichů. Mniši se i dnes odlišují od ostatních např. tmavočerveným či šafránovým oděvem. Lidé je podporují materiálně (prostřednictvím almužen), mniši je na oplátku vyučují. Dnes je v tradici théraváda obvyklé, že člověk stráví nějaký čas v klášteře. Děti mohou navštěvovat klášterní školu, dospělí se mohou uchýlit do kláštera, aby načerpali duchovní sílu. I

mahájána – ukazuje cestu ke spáse laikům, do této větve spadá velká část buddhistů (Tibet, Nepál, Čína).

Soubor posvátných knih se nazývá Tipitaka (Tři koše), kterou tvoří sútry (Buddhovy obecné promluvy, nauky jeho následovníků); vinaja (texty zabývající se klášterním řádem a disciplínou) a abhidharma (tety popisující svět z pohledu osvíceného člověka).
Buddhista se uchyluje ke třem klenotům: Buddha (učitel), dharma (zákon, řád); a sangha (buddhistická obec). Buddhismus je praktickou cestou, která vede člověka od utrpení k jeho odstranění, a tvrdí, že lidské utrpení není nezměnitelné a nahodilé. Cílem je dosažení nirvány a vymanění se ze sansáry (koloběhu znovuzrození).
Jádrem učení jsou Čtyři vznešené pravdy: celý život je strast, strast má příčinu v žízni po věcech, odstraněním to žízně strast zanikne, k tomu vede Osmidílná vznešená stezka (složená např. z pravého pochopení, myšlení a jednání). Základem buddhistické cesty je mravnost, jež stojí na pěti zásadách: neubližovat živým bytostem, nekrást, nelhat, necizoložit, neužívat drog ani alkoholu. Posvátnou stavbou buddhistů je stúpa (mohyla), u nich buddhisté meditují, vyslovují přání.
I V září 2014 se v Těnovicích na Plzeňsku otevřela první buddhistická stúpa v České republice. Je sedm metrů vysoká, vytvořená ze žuly, vnitřek stúpy je zaplněn mantrami (opakovanými recitacemi) a odlitky buddhů. Největší stúpa v Evropě se nachází ve španělské Benalmádeně (je vysoká 33 m). I

Důležitým prvkem náboženského života je meditace, která slouží k očištění mysli a nalezení cesty do lidského nitra. Významnějším buddhistickým svátkem je Vesak, připomíná tři významné události z Buddhova života – zrození, probuzení a smrt (jde o svátek světel a vlajek, lidé se navzájem obdarovávají).