Být pořád šťastný a v pohodě je proti přírodě. Je normální cítit se „pod psa“. Ale jen občas!

Duševní obtíže a psychické zdraví jsou v současnosti velice důležité a frekventované téma. Až mohou mít někteří příslušníci starších generací občas pocit, že se dnešní čtyřicátníci a mladší mnohem víc pozorují. Proč tomu tak je a skutečně se jedná o „nafouknutou bublinu“?

Služby psychologů a terapeutů vyhledává stále vyšší počet klientů. Jedná se jen o výdělečný byznys, nebo je za tím skutečně špatný psychický stav současných mladších generací? Druhá možnost je správně. Stále častěji se totiž lidé perou s pocitem, že jim v životě něco chybí, nebo jsou nešťastní, a to i ve chvíli, kdy se nezaujatému člověku může zdát, že mají všechno. Proč?

Být jen šťastný není přirozené
Lidský mozek je svým způsobem schopen pojmout a zpracovat téměř vše. A právě to je podle švédského psychiatra Anderse Hansena důvod, proč se lidé nemohou stále jen cítit šťastně. „Kdyby nám pocit, že jsme všeho dosáhli a máme se dobře, vydržel několik měsíců, ztratili bychom motivaci k další akci. Pocity uspokojení a pohody mají být pomíjivé, protože jinak by nesloužily svému účelu – tedy tomu, aby nás motivovaly,“ popisuje.

Člověk je tak přirozeně předurčen k tomu, být věčně nespokojený. Jakmile si našetříte na rekonstrukci, v práci vás povýší nebo porodíte zdravé dítě, automaticky se objeví další cíle, kterých budete chtít dosáhnout.

Očekávat, že se budeme vždy cítit skvěle, je asi stejně nereálné jako očekávat, že banán ležící na kuchyňské lince nás zasytí do konce života, říká psychiatr
Psychické problémy sužují lidstvo
Přitom čistě z materiálního pohledu vlastně dnes není důvod být nešťastný – valná většina lidí u nás má práci, má co jíst, náladu si lze spravit několika kliknutími ve vyhledávači, můžete si vzít dovolenou a odjet do vysněné destinace anebo vyrazit na výlet, případně se stále vzdělávat, když po tom zatoužíte.

Možností je daleko víc, než bylo dřív. „Přestože se zdá, že jsme se nikdy neměli lépe, mnozí z nás se potýkají s problémy. Světová zdravotnická organizace odhaduje, že 284 milionů lidí na světě sužuje úzkostná porucha, zatímco 280 milionů lidí trpí depresí,“ uvádí Anders Hansen v knize Proč se cítíme špatně, když se máme tak dobře? A o to právě jde.

Stres je největší viník
Čím je tedy způsobené, že se dnešní mladší lidé potýkají s poruchami spánku, syndromem vyhoření, panickými atakami nebo zkrátka pocity, že nejsou šťastní – a jak se zdá, tak mnohem častěji než předchozí generace? Na růstu psychických obtíží se odráží mnoho faktorů. Zaprvé se o nich začalo veřejně mluvit a chodit na terapii přestalo být stigma. Ale také se klade větší důraz na pracovní výkon (činnost, kterou dřív zastávali tři, musí dnes zvládnout jeden), lidé žijí v každodenním stresu, aby se měli dobře, mohli dopřát dětem vše, co mají jejich spolužáci, zajistili si splátku hypotéky a podobně.

K psychické pohodě rozhodně nepřispívá ani přílišná informovanost. Zatímco dřív stačilo jen nečíst noviny a večer se nedívat na televizní zprávy, dnes byste museli být vyloženě izolovaní od společnosti, abyste se nedozvěděli, co všechno se ve světě děje nebo jaké kauzy se řeší. To všechno přehlcuje mozek, který se s tím nedokáže bez následků vyrovnat.

Sport jako klíč k dobré náladě
Úzkost i stres k životu patří – dávají najevo, že každý má své hranice, a signalizují možná rizika. Musí to být ale v únosné míře, která vás neomezuje v běžném fungování. V opačném případě je nutné začít se sebou pracovat. „Jedním z často přehlížených a překvapivě účinných prostředků proti téměř všem formám úzkosti je fyzická aktivita, která má zároveň i celou řadu dalších pozitivních účinků. Nezapomínejte však na to, že je potřeba začít zvolna, protože zvýšený puls může být mozkem nesprávně interpretován jako hrozící nebezpečí a může vyvolat další úzkost,“ upozorňuje psychiatr Anders Hansen.

Když je toho až moc
Zatímco společnost a nároky na člověka se v průběhu let mění, mozek a jeho reflexe zůstávají stejné. Cítit se občas přehlcený nebo nešťastný je zcela v pořádku, tyto stavy by ale rozhodně neměly převládat. Pokud ano, neváhejte vyhledat odbornou pomoc!

Kde hledat psychologickou pomoc
Situace vám přerůstá přes hlavu? Pomoct si můžete i sami, lze se obrátit na někoho blízkého anebo odborníky – využít můžete telefon, chat i e-mail.

Modrá linka 608 902 410 nebo 731 197 477: Nonstop odborná psychologická pomoc a podpora každému v těžké životní situaci. Využít lze i chat či e-mail.
Linka první psychické pomoci 116 123: Volejte kdykoliv, zdarma a anonymně, když vás zachvátí úzkost, panika či deprese. Linku zřizuje iniciativa Cesta z krize, nabízí možnost chatovat.
Aplikace Nepanikař: Mobilní aplikace zdarma ke stažení. Nabízí první psychologickou pomoc a průvodce konkrétními problémy: návody, jak z toho ven, kontakty na pomoc a možnost obrátit se na poskytovatele.
Pražská linka důvěry 222 580 697: Nonstop telefonická krizová pomoc v těžkých životních situacích, možnost chatu i e-mailu.
Linka bezpečí 116 111: Bezplatná nonstop krizová linka pro děti a mladistvé, nabízí pomoc v těžkých situacích i při řešení každodenních problémů, lze i chatovat.
Přehled krizových a informačních linek v ČR

Tereza Ševčík Dusová PROŽENY