Čapí hnízdo? Babiš sám sebe udal v časopis Včelařství - Poznámka 9

„Myslím, že je to nejlepší projekt, co jsem kdy vymyslel. Na¬padlo mě to, když jsem s dětmi čekal ve frontě v pražské zoo na krmení koz. Byla tam obrovská fronta a já nesnáším če¬kání. Tak jsem si řekl, že udělám podobný projekt... Nevede sem dálnice, takže se teď kolegy z vlády snažím přesvědčit především o investici do infrastruktury,“ řekl Andrej Babiš o Čapím hnízdě ve filmu Matrix AB.
Čapí hnízdo je luxusní resort, jehož vybudování stálo půl miliardy a pětadvacet milionů korun. Zhruba padesát milionů z toho pokryla dotace z evropských fondů. Dotační program, který peníze poskytl, byl však určen takzvaným malým a středním firmám. A to chemicko-zemědělsko-potravinář¬ský koncern vlastnící fabriky hned v několika evropských zemích rozhodně není.
Jak se tedy stalo, že se evropská dotace uhnízdila na Ča¬pím hnízdě? Původním vlastníkem kdysi zchátralého země¬dělského areálu bylo ZZN Agro Pelhřimov ze stáje Agrofer¬tu. To se stalo koncem roku 2007 společností s anonymními akciemi a získalo nový název: Farma Čapí hnízdo.
Členy dozorčí rady nového subjektu byli tři lidé: Adriana Bobeková, Martin Herodes a Iveta Husáková – tedy Babišo¬va dcera, bratr Moniky Babišové a její přítelkyně. Od ledna 2008 anonymní akcionáře firmy na valné hromadě vždy za¬stupoval Václav Knotek, člověk působící v mnoha orgánech firem, spojených s Agrofertem nebo s Andrejem Babišem.
Projekt stavby Čapího hnízda začal 1. září 2008 a skon¬čil 30. dubna 2010. Udělen byl za působení středočeského hejtmana za ODS Petra Bendla. Pravidla udělení dotace jsou taková, že její příjemce musí ještě po tři roky od konce pro¬jektu – v tomto případě do konce dubna 2013 – dodržovat podmínky, za kterých dotaci dostal.
Úvahu, že celá estráda s anonymními akciemi byla pro¬vedena právě proto, aby firma skryla svou souvislost s Ag¬rofertem, a mohla tak dostat evropskou dotaci, podporují dvě okolnosti. Za prvé: Andrej Babiš se musel minimálně do konce dubna 2013 tvářit tak, že s Čapím hnízdem nemá nic společného. A to také vehementně dělal. Za druhé: v létě 2014, tedy po uplynutí povinné dotační lhůty, se Farma Čapí hnízdo otevřeně vrátila do stáje Agrofertu, a to fúzí s jednou z dceřiných firem Agrofertu, společností Imoba, jak uvedl hlídacípes.org.
Andrej Babiš se před novináři z Čapího hnízda ovšem vy¬krucoval ještě v říjnu 2013, tedy v době, kdy rozdával svým budoucím voličům v různých koutech republiky koblihy a sli¬boval: Ano, bude líp. Je to logické, protože formálně za Far¬mou Čapí hnízdo stáli anonymní akcionáři, nikoliv Agrofert.
Časopisu Respekt v té době Babiš řekl: „S Čapím hnízdem nemám nic společného. Půjčil jsem té společnosti přes čty¬ři sta milionů na stavbu farmy, ale jméno majitele neznám. Mám tam jen pronajatou jednu budovu, to je vše.“ Stejně opatrný ovšem Andrej Babiš nebyl v tu samou dobu, tedy rovněž v říjnu 2013, několik dní po svých devětapadesátých narozeninách, které měl 2. září 2013, v rozhovoru pro časo¬pis Včelařství.
V rozhovoru s laskavým titulkem Děti jsou priorita a smy¬sl života se na otázku „Jaké máte dnes cíle a výzvy“ nechal Andrej Babiš slyšet: „Chci například dovézt pandu z Číny, abychom ji měli na farmě Čapí hnízdo. Je to velmi obtížné. Dá se to realizovat jen s povolením čínské vlády, takže je to docela výzva.“ Na jiném místě v rozhovoru se pak dále píše o tom, že si Andrej Babiš objednal u předsedy Českého sva¬zu včelařů včelstva pro „svou farmu Čapí hnízdo“.
Před redaktorkou Respektu, u níž Andrej Babiš předpo¬kládal, že by se mohla ve věci „rýpat“, se od Čapího hnízda jasně distancoval. Naopak v agitačním rozhovoru pro včela¬ře si dovolil předvádět se s pandou. Dotaci pro Čapí hnízdo vyšetřuje Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF). Vyšetří ji do parlamentních voleb?