Neupřímnost

Kde jsou ty časy, kdy s odpovědností a před svědky pronesené slovo bylo dostatečně průkazné. Dnes často nemá hodnotu ani slovo napsané, stvrzené notářem a celou „suitou“ svědků. Zdá se staromódní a snad i nemoudré dát na slova, která vycházejí z úst jen tak, bez doložitelných důkazů. Uvedené přísloví nás přesvědčuje, že faleš a neupřímnost jsou na světě odjakživa. Jen málo věcí unikne pozornosti falzifikátorů. Proč by se tedy falši, předstírání a neupřímnosti měla vyhnout ústa?
Kdepak, neměla by nás tolik překvapovat neupřímnost druhých, a není ani třeba, abychom se stali úspěšnými odhalovači falše. Naším úkolem není oddělovat pšenici od koukolu. V životě jde především o to, abychom sami falšování nepodlehli a zůstali upřímní i ve chvílích, kdy se to vskutku nevyplácí.

(Zastavení na cestě života, Advent-Orion 1995)