„Deprese není špatná nálada, nevyspíte se z ní. U dětí má jiné příznaky než u dospělých,“ říká psychoterapeutka Rasochová

Deprese je závažné duševní onemocnění, které se nevyhýbá žádné věkové skupině. Ačkoliv je často spojována především s dospělými, stále častěji se objevuje i u dětí a dospívajících. Na vině je více faktorů, od těch genetických, až po dlouhodobý stres. Léčba bývá během na dlouhou trať a neobejde se bez terapie či léků i úpravy životního stylu.

Že má někdo "depku", slyšíme dnes na každém kroku. V drtivé většině případů naštěstí nejde o skutečnou depresi, ale o smutek, splín nebo špatnou náladu, z níž se člověk vyspí. Deprese je klinická porucha, která ovlivňuje nejen psychické, ale i fyzické zdraví jež bývá podle dostupných dat ročně diagnostikováno u více než 10 tisíc pacientů. Mezi příznaky patří dlouhodobá sklíčenost, apatie, ztráta zájmu o oblíbené činnosti, změny spánku či chuti k jídlu, únava, pocity bezcennosti, nebo dokonce myšlenky na sebepoškozování.

Deprese není špatná nálada, nevyspíte se z ní
Více než 60 % nově diagnostikovaných pacientů s depresí jsou ženy, přičemž nejčastěji je tato nemoc zjištěna ve věkové skupině 55-64 let. „Lidé tohoto věku často prožívají pocity ztráty své společenské užitečnosti, připadají si opuštění, mnohdy trpí nějakou chronickou nemocí, finanční nejistotou i nestabilitou," vysvětluje Mgr. Pavlína Rasochová, psychoterapeutka působící na online psychoterapeutické platformě Hedepy. Onemocnění se však může vyskytnout v jakémkoliv věku, třeba i u dětí.

Projevy deprese u dětí
U dětí se projevy depresí mnohokrát zaměňují za fyzické onemocnění. „Deprese i úzkosti bývají u dětí somatizovány do bolesti hlavy či bříška, takže rozpoznat je hned v počátku bývá složitější. Zpravidla u nich vznikají v období konfliktů v rodině, při těžkých rozvodech nebo když dítě zažívá déletrvající stres či šikanu ve škole,“ vysvětluje psychoterapeutka Rasochová. Pokud pacient, ať už jde o dítě či dospělého, uvízne v depresivní epizodě, obvykle se to projeví pasivitou, sociálním stažením a tělesným vyčerpáním. Během depresivní epizody může zesílit pacientova tendence k závislostem, zároveň s depresí se často vyskytují úzkostné poruchy.

Jak se diagnostikuje deprese
Diagnostikovat depresi neznamená, že se na vás někdo od stou podívá. Jde o komplexní proces, který obvykle zahrnuje kombinaci rozhovorů s pacientem, vyplňování dotazníků a zhodnocení anamnézy. V oblasti duševních onemocnění existuje řada různých příznaků, na které se lékař cíleně vyptá; zohlední přitom i tělesné, duševní a sociální vlivy. Při prvním rozhovoru s lékařem se pacient často zmíní jen o tělesných příznacích (např. o bolestech), případně o pocitech únavy, apatičnosti apod. I ty však mohou poukazovat na depresi. V každém případě je nutné tělesné vyšetření, které lékař většinou provede již při první pacientově návštěvě.

K základní orientaci může posloužit i velmi jednoduchý, krátký, ale cílený „dvouotázkový test“, při kterém má pacient odpovědět na dvě následující otázky:

„Cítil jste se během posledního měsíce často sklíčený, smutný, deprimovaný nebo jste měl pocit beznaděje?“
„Pociťoval jste během posledního měsíce výraznou ztrátu zájmu nebo potěšení v činnostech, které jinak děláte rád?“
Pokud pacient na obě otázky odpoví kladně, rozhodně si to zaslouží bližší pozornost.

Deprese není ostuda
První pomocí, kterou může nabídnout každý z nás, je především bedlivé naslouchání a pochopení. „Depresivní člověk potřebuje především vědět, že není nijak hodnocen ani souzen, že jsme tu pro něj a záleží nám na něm. Pomáhá navrhnout třeba i společnou procházku nebo jinou aktivitu, která není nijak vysilující,“ doplňuje psychoterapeutka Rasochová.

Antidepresiva nejsou selhání
Při lehčí formě deprese bývá dostačující léčbou silná podpora a zájem okolí ve spojení s intenzivní a pravidelnou psychoterapií. U středně těžké formy je často nezbytná pracovní neschopnost, psychoterapie a doporučená medikace. Při těžké formě nemoci je již nutná hospitalizace. Právě medikace antidepresivy, která jsou mnohými pacienty neopodstatněně vnímána jako selhání, je v léčbě těžších forem velmi důležitá. V akutní fázi onemocnění totiž člověku pomůže ke stabilizaci a navrátí kvalitu života.

„Po nástupu účinku medikace, ke kterému dochází zpravidla do 4-6 týdnů, se urychluje a zefektivňuje i práce samotné psychoterapie. Ta je totiž nedílnou součástí léčby a již od začátku musí být pravidelná a dostatečně intenzivní. V případě lehké a středně těžké formy deprese se mi v praxi s klienty osvědčuje i online forma terapií. Především v počátku léčby jim často poskytuje větší pocit bezpečí a komfortu,“ říká Rasochová a dodává, že na online platformě Hedepy, kde působí, lidé oceňují i možnost vybrat si svého terapeuta na základě recenzí, video medailonků a párovacího testu. Kromě toho zde mohou podstoupit i jednoduchý, indikativní test který jim pomůže případné příznaky deprese včas odhalit.

Čtěte také: Proč je tak důležité cítit se dobře ve vlastním těle, ví i Zoe Black, účastnice reality show Big Brother, která prošla tranzicí

PROŽENY