Důchodová reforma? Po Babišovi ji chtějí poslat k ledu i odbory

Návrh důchodové reformy ještě ani nevychladl, ale už má zásadní kritiky, kteří jej chtějí shodit ze stolu.

Článek
Neuplynul ještě ani měsíc od chvíle, kdy vláda představila důchodovou reformu. Tento týden míří návrh do Senátu, poté bude předložen prezidentovi – a nebo taky ne. O to, aby reforma neprošla, nyní usilují odbory, které žádají horní komoru, aby hlasovala proti ní. Pokud neuspějí, hodlají se s podobným požadavkem obrátit na Petra Pavla.

Je známo, že odboráři nejsou jedinými odpůrci nedávno představené reformy. Pravděpodobný vítěz příštích parlamentních voleb, tedy hnutí ANO, se již nechalo prostřednictvím své stínové ministryně financí Aleny Schillerové slyšet, že zákon „dlouho platit nebude“.

Vlna odporu, která provází každý pokus změnit podmínky pro odchod do penze či čerpání důchodu, je pozoruhodná. Když například Nečasova vláda přišla se spořením prostřednictvím druhého pilíře penzijního spoření, vyvolalo to velkou nevoli. Bohuslav Sobotka, který byl v té době opozičním lídrem, sliboval, že druhý pilíř zruší. A to byl také důvod, proč se lidé do nového systému zdráhali vstoupit. Novinka nakonec neměla dlouhého trvání, protože Sobotka svůj slib skutečně dotáhl do konce.

Tentokrát to může dopadnout velmi podobně. Všichni víme, že současný důchodový systém je neudržitelný. Populace stárne a penzistů rychle přibývá. Populačně slabší mladší ročníky brzy nebudou schopny „utáhnout“ penze budoucích důchodců, kteří na svět přišli zejména během boomu v 70. letech minulého století. Navíc se prodlužuje doba dožití a je pravděpodobné, že lidé v penzi budou trávit mnohem více let než tomu bylo doposud.

Reforma má přinést zvyšování věku pro odchod do penze. Týkat se to bude výhradně lidí narozených po roce 1965, a to pouhý měsíc u každého ročníku. Lidé narození v roce 1970 půjdou tedy do penze o pět měsíců později než dnes, lidé narození v roce 1975 o deset měsíců později. 67 let pro odchod do důchodu se bude týkat výhradně lidí narozených v roce 1989 a mladších, tedy dnešních pětatřicátníků. Poprvé se tak stane až v roce 2056.

Přesto jsou dnešní penzisté nebo lidé těsně předdůchodového věku zděšeni skutečností, že se do důchodu bude chodit později. Zdá se, že alarmistická vyjádření, kterých se dnešní opozice dopouští, bezděky či zcela úmyslně matou zejména část starší veřejnosti, která má obavy, že se ony změny týkají i jí. Obavy či odpor dnešních třicátníků naopak takřka nejsou slyšet.

Tento týden se kromě hnutí ANO silně ozvaly také odbory. Kritizují zejména zvyšování věku odchodu do penze, ale vyslovily se i proti vyškrtnutí tzv. třetí kategorie pracovníků ze skupiny rizikových profesí. Jde o zaměstnance, kteří pracují v profesích s vibracemi, fyzickou zátěží, v chladu nebo teple. Ti dosud měli nárok na předčasnou penzi bez jejího krácení. To nyní padá.

Postoj odborů je vcelku pochopitelný. Historicky vždy hájily zájmy zaměstnanců a dělají to i nyní, a to i přesto, že jde o profese, které vlivem automatizace asi brzy zaniknou. V tomto kontextu by ale mohly pomáhat zaměstnancům připravovat se na změny a snažit se se státem vyjednat pro ně například hrazené rekvalifikace.

Méně pochopitelná a dle mého názoru i „na hlavu postavená“ se zdá jejich argumentace týkající se právě věku odchodu do penze. Odborový vůdce Josef Středula se na tiskové konferenci vyjádřil tak, že politici (jak konkrétně ANO, ODS a SPD) způsobili deficit 250 miliard korun tím, že zrušili superhrubou mzdu. Tuto rozpočtovou díru podle něj nyní mají zaplatit důchodci. Na první poslech to zní logicky, ale ve skutečnosti je to lež.

Superhrubá mzda, kterou v roce 2008 zavedla středopravicová vláda Mirka Topolánka, fungovala v letech 2008 až 2021. Jejím smyslem bylo zpřehlednění financí a přilákání investorů, ale vznikla jako důsledek nepovedeného pokusu zavést rovnou patnáctiprocentní daň. Ta se sice odváděla, ale nikoliv jen z hrubé mzdy, ale z hrubé mzdy navýšené o zdravotní a sociální pojištění, které za zaměstnance odváděl zaměstnavatel. O tři roky později pak byla zavedena navíc daň solidární, která se odvádí až od určité částky. Od roku 2021 pak platíme daň opět výhradně z hrubé mzdy, z čehož vyplývá, že se skutečně vybere o něco méně peněz.

Na výši vybraného sociálního pojištění, ze kterého jsou vypláceny penze, ale tyto daňové proměny žádný vliv neměly. Tam se vybírá stále stejná částka. Ta však na současné financování penzí nestačí, a to právě kvůli nepříznivému demografickému vývoji. Průběžný sociální systém tak dotujeme ze státního rozpočtu, tedy z daní, které byly vybrány pro jiné účely. Nyní je to zhruba 80 miliard korun ročně. Pokud bychom použili parafrázi Středulova výroku, bylo by možné říct, že „tuto díru v průběžném důchodovém systému museli zaplatit daňoví poplatníci“.

Skutečným problémem současného systému je pokles počtu pracujících, což se nedávno představená reforma konečně pokouší řešit. Dotovat průběžný systém z vybraných daní by bylo nejen neudržitelné, ale domnívám se, že i neetické. Tímto způsobem by vlastně docházelo k „okrádání“ daňových poplatníků, protože peníze, které by měly jít jinam (třeba do školství), se využívají na pokrytí výpadků v průběžném důchodovém systému. Důchodová reforma je tedy zcela nezbytná a její mírná verze, kterou vláda nedávno představila, je naprostým minimem, které je potřeba udělat.

https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/odbory-vyzvaly-senat-aby-upravil-reformu-penzi-a-vratil-ji-snemovne/2603317

https://cs.wikipedia.org/wiki/Superhrub%C3%A1_mzda

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/prehledne-jak-vznikla-superhruba-mzda-a-co-bude-kdyz-ji-babis-zrusi-112821

https://www.novinky.cz/clanek/ekonomika-prehledne-co-zmeni-duchodova-reforma-40496566

Pavla Čechová Seznam médium