Jak se slavily Vánoce v meziválečném Československu

První poválečné Vánoce byly skromné, ale brzy začaly připomínat svátky, jak je známe dnes.

Článek
První poválečné Vánoce v roce 1918 byly pro většinu lidí smutné a chudé. Smutek pramenil nejen z toho, že téměř každé rodině válka někoho vzala, ale i z toho, že právě o Vánocích udeřila v plné síle španělská chřipka. Tato pandemie, která se pravděpodobně rozšířila i díky masovým oslavám spojeným s vyhlášením Československa, tehdy dosahovala svého vrcholu. Historici odhadují, že mezi lety 1918 a 1920 na ni zemřelo až 50 tisíc obyvatel Československa. Vánoce byly chudé i kvůli všeobecnému nedostatku – po válce chybělo jídlo, uhlí i další základní zboží, přičemž inflace dosahovala 50 % ročně.

Na druhou stranu Čechoslováci slavili první „svobodné“ Vánoce ve vlastním státě, což vyvolávalo euforii. Zvláště proto, že krátce před svátky se z exilu vrátil prezident Tomáš G. Masaryk a lidé se těšili na život v demokratickém státě.

Skromné svátky
Vánoce v letech 1918 a 1919 byly velmi prosté. Kvůli nedostatku surovin nebylo možné připravit tradiční vánoční pochutiny – chyběly například kvasnice na vánočku, a tak hospodyně používaly různé náhražky. Místo kávy se pila melta nebo cikorka, místo čaje byl k dispozici třeba odvar z bylin. I vánoční výzdoba odrážela chudobu té doby – stromečky zdobily kousky chleba, staniolu nebo dokonce vojenské náboje a granáty, které si muži přivezli domů z fronty.

Dárky byly většinou ručně vyrobené – darovaly se figurky z chleba, jablka, kousek mýdla nebo třeba ešus naplněný vodkou. V bohatších rodinách mohly děti pod stromečkem najít karamelové bonbóny, cínové vojáčky, panenky nebo houpací koně, ale takových rodin bylo jen málo.

Léta prosperity
Od roku 1920 se ekonomická situace začala zlepšovat a Československo vstoupilo do éry relativní prosperity, která pokračovala až do 30. let. Na Vánoce začaly děti dostávat dárky, které by ocenily i dnešní děti – brusle zvané šlajfky, sáňky, cínové vojáčky, deskové hry jako Ludo (později známé jako Člověče, nezlob se!) nebo plyšové medvídky. Stále populárnější byly stavebnice, například Inventor, která byla v roce 1925 nahrazena stavebnicí Merkur. Konkurencí mu tehdy byla stavebnice Vašek, která však po druhé světové válce zanikla – její majitelé byli posláni do uranových dolů, ze kterých se nikdy nevrátili a státu se na úspěšnou výrobu nepodařilo navázat.

Oblíbené byly také panenky, které byly vyráběny z gumy a plněny pilinami. Mezi nejpopulárnější patřila panenka Autolady, která měla sportovní kostýmek a automobil s opravdovými pneumatikami. Chudší dívky si musely vystačit s vystřihovacími panenkami z papíru nebo těmi vyřezanými ze dřeva.

Dospělí ze střední a vyšší třídy dostávali šaty, boty, doutníky, tabák nebo lahve alkoholu. Ti bohatší si mohli dovolit luxusní elektrické spotřebiče, jako byly vysavače, které byly zpočátku nesmírně drahé. Není bez zajímavosti, že již tehdy bylo možné nakupovat dárky na splátky.

Blikající stromečky
Zatímco na začátku 20. století zdobily vánoční stromky převážně papírové ozdoby, během první republiky se začaly objevovat trojrozměrné dekorace z  vosku, vaty, z kovu nebo dokonce z umělé hmoty. Na stromečcích často visely například andělíčci, hvězdy nebo malé domečky. Velmi populární byly i drátěné košíčky, do kterých se ukládaly bonbóny, a poprvé se objevily i později velmi populární čokoládové kolekce.

Luxusem bylo elektrické osvětlení vánočního stromečku, které si mohly dovolit jen nejbohatší rodiny. V novinách se tehdy objevovala reklama na elektrické svíčky se sloganem: „Elektrické vánoční svíce rozjasní každému líce.“ Většina lidí si musela vystačit se svíčkami na skřipcích. Chudší rodiny ale zdobily stromky sušeným ovocem, oříšky nebo křížalami.

Od vánočky k muzice
Tradiční štědrovečerní tabule se lišila podle toho, jak byla daná rodina bohatá. K Vánocům neodmyslitelně patřila vánočka, tehdy nazývaná celta nebo štědrovnice. Pekla se bohatá na mandle, ořechy a rozinky, ale chudší rodiny ji často připravovaly z brambor místo mouky.

K Vánocům samozřejmě patřilo cukroví, oblíbené byly tehdy hlavně medové pracny a linecké cukroví. Populární bylo tzv. Masarykovo cukroví zvané také Masarykovy knoflíky, které se připravovalo z vlašských a lískových ořechů. Oblíbené byly i tzv. sádlovky, což bylo cukroví z mouky, cukru, sádla a kakaa plněné marmeládou. Chybět v mnoha rodinách nesměly ani ischelské dortíčky - vykrajované pečivo z mandlí a plněné marmeládou a zdobené čokoládovou polevou a vlašským ořechem

Jako první chod se podávaly oplatky s medem a hrachová polévka. Hlavním jídlem bývala hrachová kaše, čočka na kyselo nebo houbový kuba z krup. Sladkou tečkou byl dezert zvaný muzika – směs sušeného ovoce vařeného s kořením, cukrem a citronovou kůrou, často ozdobená ořechy.

Bohatší rodiny si mohly dopřát šneky, telecí maso nebo exotické ovoce, jako byly pomeranče, banány, datle či kiwi. Tradiční kapr s bramborovým salátem se v české vánoční kuchyni začal masově objevovat až po druhé světové válce.

Konzum nebo duchovno?
Už za první republiky se v novinách objevovaly kritické články, které žehraly na příliš konzumní pojetí Vánoc. Kritici tehdy poukazovali na to, že lidé zapomínají na duchovní rozměr svátků a upřednostňují honbu za dárky a konzumem.

Na konci období prosperity ale přišly i těžké chvíle. Hospodářská krize ve 30. letech tvrdě dopadla na mnoho rodin – zejména rok 1933, kdy bylo 700 tisíc lidí bez práce, byl velmi chudý. Stát tehdy organizoval mimořádné vánoční příspěvky nezaměstnaným, aby jejich děti mohly dostat alespoň skromný dárek.

Další ránu zasadil rok 1938, kdy zabírání pohraničí donutilo tisíce lidí k útěku do vnitrozemí. Uprchlíci často museli trávit Vánoce v provizorních podmínkách – v  sokolovnách, školách nebo dokonce v odstavených vagonech. Pro ně se pořádaly charitativní večeře a také tehdejší prezident Edvard Beneš ve svém vánočním projevu apeloval na solidaritu s uprchlíky.

Vánoce za první republiky odrážely dobu plnou proměn – od poválečné chudoby přes éru prosperity až po úskalí hospodářské krize. V lecčems se podobaly tomu, jak je slavíme dnes a z mnoha tehdy vzniklých tradic či kulinářských receptů své doby čerpáme dosud.

Zdroje:

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/historik-covid-tu-zpusobil-polovinu-ztrat-co-spanelska-chripka-144544

https://cnn.iprima.cz/vanoce-byly-zejmena-o-darcich-uz-za-dob-prvni-republiky-co-patrilo-k-tem-nejlepsim-53167?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu

https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/archiv/vanoce-za-prvni-republiky-protektoratu-a-dedy-mraze-259562

https://edu.ceskatelevize.cz/pracovni-list/vanoce-ve-svete-i-v-historii/jak-se-slavily-vanoce-za-prvni-republiky.pdf

https://www.infacek.cz/zpravy-slansko/pribehy-z-historie-stavebnice-vasek-ve-slanem-kluci-se-delili-na-vaskovce-a-merkuraky/

https://www.frekvence1.cz/clanky/zivotni-styl/lusteniny-a-sneci-co-se-jedlo-na-vanoce-za-prvni-republiky.shtml

https://www.toprecepty.cz/clanky/1052-stedrovecerni-menu-za-prvni-republiky-zadny-kapr-jen-hrachova-polevka-a-kroupovy-kuba/

https://fresh.iprima.cz/magazin/jak-na-to/jako-za-masaryka-ochutnejte-vanocni-dobroty-z-doby-prvni-republiky

Pavla Čechová Seznam médium