Duchovně nevědomé lidstvo kráčí k zásadnímu bodu zlomu!

Významná a velká období, kterými sporadicky procházela naše planeta, s sebou vždy přinášela možnost urychleného pokroku v duchovním zrání. A proto také dnešní doba přináší velké příležitosti pro každého.

Tato doba otřásá dosavadním způsobem života a v mnoha vyvolává stále větší obavy a neklidný spánek. Děje se to však jen tam, kde jsou lidé příliš vázáni pouze na jistoty pozemského druhu.

Ve skutečnosti však kolaps a hroucení zažitého přináší mnohým osvobození z pout, které měli nasazeny, aniž by si to uvědomovali.

V našem stvoření totiž platí, že pokud se někde pod tlakem Světla něco hroutí, s plnou důvěrou můžeme očekávat, že Moudrost Nejvyššího má zároveň nachystány nové cesty a nové výhledy.

Pro každého proto platí, že rozvrat starého může být překonán důvěryplným zachycením se na novém, co je ve Všemoudrosti Páně již nachystáno. A k pochopení toho nového, co v současnosti přichází, je třeba probudit nitro člověka.

Dnešní lidé potřebují získat ve svém nitru důvěru ve Světlé pomoci ve stvoření. Všechny otřesy dosavadního způsobu života má člověk postupně vyvažovat důvěrou v Moudrost a Spravedlnost Páně v tom, co přichází.

Mnoho lidí si však nedokáže představit důvěru v něco takového, jako je Boží působení kolem nich a v nich samotných. Smějí se tomu, nebo se toho lekají.

Rozumem je uvnitř mnoha dnešních lidí vybudovaná zeď, která se jim jeví jako nepřekonatelná. Lidé se rozumové zdi v sobě klanějí a obávají se ji. Ale tato zeď se již otřásá v základech a vznikají vážné trhliny. Vnitřně už mnozí tuší, že to znamená požadavek pokročit v rozvíjení své citové vnímavosti, skrze kterou mohou v sobě najít něco jistějšího a smysluplnějšího.

Lidé se však obávají, že existuje-li Stvořitel a nutnost žít v souladu s Jeho Vůlí, připraví je to o dosavadní svobodu života. Neuvědomují si ale, že je to vzdor jejich vlastního rozumu, který se obává, že padne nadvláda jeho svévolnosti, a že je to právě rozum, který lidi v myšlenkách vybízí k tvrdému odporu přijmout něco vyšší.

Pod tlakem rozumu se odehrává uvnitř nejednoho člověka boj se sebou samým. A tento boj je stále tužší a tužší.

Vítězství však spočívá v prolomení zdi, vybudované ze způsobu myšlení, zformovaného z převahy rozumu nad citem.

Důležitý bod zlomu tedy spočívá v pokoření vzdoru rozumu, který se nechce vzdát své dosavadní převahy.

Avšak ve chvíli, kdy nitro člověka najde v osvobozujícím citovém záblesku povznášející duchovní lehkost a jednoduchost vnímání, stojícího vysoko nad rozumovou pozemskostí, v té chvíli se objeví ve zdi malá brána, vedoucí dále.

Je to ona svítící brána, vedoucí do nového života. Je to ta brána, o které mluvil Pán Ježíš svým posluchačům již před 2000 lety. Tato slova však tehdejší lidé nechápali a nechápali je dokonce ani jeho nejbližší učedníci. Po tisíciletí si lidé neuměli představit onen přechod do nového života zde na Zemi.

Přechod však spočívá v bodě zlomu, kdy si duch člověka získá zpět své místo, které mu mělo vždy patřit. Cit člověka musí zaujmout své vedoucí postavení nad rozumem.

Nadcházející dění Soudu přináší strach a obavy, co však přivede stále větší množství lidí k ptaní se na něco vyšší, na co by se bez tlaku Soudu nikdy neptali. Tím se pozvolna začne ozývat jejich duch, který se bude moci zachytit pomáhajících proudů, snášejících se k Zemi z výšin z stvoření.

Příchod pomáhajících proudů je následek záření Syna Člověka, které přináší nečekané přeměny. Je to také následek působení mnoha duchovních pomocníků, kteří se budou spojovat s takto vnitřně se otevírajícími lidmi.

Mnozí se potřebují posunout v pochopení pravého smyslu svého bytí. Potřebují pochopit, že pozemský život je jen malý úsek cesty vzestupu jejich ducha.

K tomu často potřebují už jen nějaké zásadní poslední prožití, které je přivede k bodu zlomu, aby pak došlo k silnému probuzení jejich citového, duchovního já.

Mnozí lidé si v současnosti cení jen toho, co souvisí s naším malým pozemským světem. A přitom jediné, co má pro nás skutečnou hodnotu je náš duch, naše duchovní nitro, které má v rozvinutí svých darů rozkvést do čistého lidství, spojeného s osvícením, štěstím a moudrostí.

V současnosti stojí zástupy pozemských lidí před bodem rozhodujícího zlomu. Následující měsíce a roky se bude muset každý rozhodnout, kým ve skutečnosti je. Zda je duchovní osobností, která touží kráčet dále ve svém duchovním vývoji, nebo se považuje jen za čistě hmotné a fyzické individuum.

Pro určitou část lidí bude toto rozhodnutí snazší, než se domnívají. A to proto, že jejich vnitřní jiskra ducha stále svítí a je schopna se silně rozzářit.

U druhé části lidí dojde k velkému boji, protože jejich vnitřní duchovní pohyb je téměř zničen a oni celou svou sílu vkládají jen do smyslové existence.

Ať už první, nebo druhá část, naprosto všichni jsme v současnosti posouváni probíhajícím děním k velkému bodu zlomu. Nadcházející velké otřesy toho, co zde bylo dosud, se mohou stát duchovně osvobozující pro mnohé lidi.

Duchovně zralejší ať jsou připraveni na to, aby trpělivě a s jasným vnitřním plamenem ducha byli schopni pomáhat všem, kdo se najednou ocitnou před okamžikem svého osobního bodu zlomu. Tam, kde je k tomu v lidech připravena půda, jim má být ukázána cesta k probuzení jejich duchovního nitra.