Fúrie! Jak vznikají? Jak útočí? Jak se před nimi bránit?
Na začátku je třeba říci, že ať už někdo řekne Fúrie, nebo Harpie, je to v podstatě totéž. Rozdíl je jen v pojmenování. Fúrie jsou útvary, oživené citovým chtěním člověka. Jsou to kreatury, které se staly živými skrze silné citové záchvěvy duchovního chtění lidí. Tím se jim dostává životní síly.
Jejich dravé srdce povstalo k životu v chtění nepěkného, jako i mnoha palčivých myšlenek nepřejícnosti.
Lidmi silně živené myšlenkové formy ve svém záporném a nepřejícím naladění získají po čase tolik síly, že ze samostatného mračna, skládajícího se z myšlenkových forem takového druhu, povstane najednou bytost, která má v sobě více životní síly, než ostatní bytosti.
Je to podobné, jako když se v roji hmyzu, tvořeném nižšími zástupci – čili myšlenkovými formami, objeví po určité době královna, nesoucí v sobě skrze přezáření od člověka, sílu mnohonásobně vyšší, než měly do té doby nižší formy.
Tak z myšlenkových forem, majících podobu slabších kreatur, působících v daném druhu chtění, vznikne najednou jedna, nebo více bytostí vyšší kategorie, které v sobě mají schopnost samostatného jednání.
Z původních forem myšlenkového chtění tak vznikají bytosti, které získaly určitou samostatnost, vlastní vědomí a pudovou inteligenci, oživenou silou chtění člověka.
Takovým způsobem má člověk skrze neutrální sílu Stvořitele, volně proudící stvořením, schopnost tvořit Fúrie, ale na druhé straně i mnohé jiné krásné a pomáhající bytosti, vznikající z čistého a dobrého lidského chtění.
Člověk nese velkou vinu za to, že vytváří hrůzyplné útvary, odrážející jeho vnitřní naladění, které mají útočit na druhé. A jeho vina se ještě zvětšuje tím, že k tomu používá neutrální sílu od Stvořitele.
Vytvářené kreatury svědčí proti každému jednotlivému člověku, protože lze pozorovat vlákna, směřující od těchto nestvůr až k původci.
Tvoření a živení těchto bytostí má pro člověka vždy nedobrý konec, protože úplně na závěr se jako špatné, divoké šelmy nakonec obrátí na svého živitele a vrhnou se na něho, aby ho vnitřně roztrhaly.
Ale to ještě není všechno, protože takovému člověku plyne nutnost odčinění vůči Stvořiteli, jehož životodárnou sílu používal ke svému špatnému způsobu chtění.
Toto odčinění není jednoduché, protože vyžaduje mnoho vůle k pokroku vpřed, aby v pochopení toho, co člověk učinil, našel pokoru a sílu k tvoření dobrotivých, čistých bytostí, které nakonec převáží na miskách vah jeho prohřešky.
Pokud to ale nedokáže, je zatížen svými výtvory a je strháván stále hlouběji do úrovní zatracení.
Z toho všeho plyne vážné varování, abychom v každý okamžik byli pány nad svými citovými pohnutkami a nikdy nedali průchod žádné formě neovladatelné zlosti.
Mnozí například ve svých myšlenkách proklínají druhé a čekají, že zlo na ně dopadne a uškodí jim. Neuvědomují si však, že konečnou obětí jejich zlem procítěných přání musí být podle zákona Stvořitele nakonec oni sami.
Existují Fúrie závisti, nenávisti, chlípnosti, nedůvěry, lži, strachu, mamonu, pýchy, pomstychtivosti a další.
K těm nejvíce zničujícím však patří Fúrie bezbožnosti. Vznikly na základě zuřivého odmítání všeho Světlého i Stvořitele samotného, jakož také na základě agresivního útočení proti všem lidem, kteří důvěryplně usilují o cestu k Bohu.
Právě Fúrie bezbožnosti jsou ty nejsilnější, kterým dal člověk povstat za poslední materialistické století, což nyní u mnoha lidí způsobuje, že chtějí-li se pod vlivem určitých událostí zabývat něčím vyšším, dostanou se do stavu hlubokého vnitřního rozporu, který může vyvrcholit zoufalstvím, vedoucím k sebezničení.
Volá-li takový člověk pod vlivem okolností váhavě ke Stvořiteli a prosí ho o pomoc, přichází jen zlomyslný výsměch, který ho označuje za slabocha, posmívá se mu a raduje se z jeho zoufalství.
Po tisíciletí byly Fúrie čas od času spoutané vysokými bytostnými služebníky, aby lidé pod jejich zuřivým působením nezničili sami sebe i celou planetu.
V současnosti, v době Soudu, jsou však na pokyn Syna Člověka postupně uvolněny, aby se mohly vrhat na ty, kteří v sobě nesou stejnorodost.
Z řetězů byly uvolněny Fúrie lži a nedůvěry, Fúrie nenávisti a závisti, i Fúrie obav a strachu.
Zůstává ještě uvolnění Fúrií bezbožnosti, které přinesou mnohým těžká prožívání, protože budou-li v největší nouzi volat ke Stvořiteli o pomoc, odpovědí jim bude jen marnost a výsměšný skřek Fúrií.
Bude to čas, kdy Stvořitel skutečně zakryje svoji tvář. Velká část lidí tomu podlehne na psychické úrovni. Úplně to rozboří jejich osobnost a stanou se z nich zničené trosky.
Nikdo však není vystaven těmto bytostem bez pomoci a ochrany. Pokud člověk vnitřně volá o pomoc a snaží se najít čistou pokoru v úplném umenšení svého já, pak se mu jistě dostane ochrany ze Světla.
Neboť síla čistého, vřelého volání o pomoc je vždy nakonec silnější, pokud je zároveň v člověku vnitřní chtění změnit se k lepšímu. Vůle změnit se k lepšímu a skutečné vzdání se nečistého je rozhodujícím momentem, aby k takovému člověku mohly přijít dobrodějné bytosti, které jsou ve své světlosti vždy silnější, než zdánlivě nepřemožitelné Fúrie.
Proto by se nikdo, kdo je vnitřně čistého založení, neměl bát Fúrií, i když ony na něj mohou dorážet skrze nejrůznější prožití.
Pokud si člověk v sebe udrží vnitřní spojení se Světlem, pak nemůže být hnán těmito bytostmi tak, jak ony chtějí, ale naopak, jeho vnitřní světlo je nakonec zažene.
No a co se nakonec stane s Fúriemi, když pod jejich drápy klesne poslední člověk, který je nechal vtrhnout do své blízkosti?
Potom se Fúrie vrhnou samy na sebe, aby se vzájemně roztrhaly a zničily. A na Zemi se najednou rozhostí neobyčejný, míruplný klid.
PeopleSTAR (0 hodnocení)